T.J. SOKOL Praha - Libeň

2. část historie Sokola v Praze – Libni

V první části byla jen malá zmínka o I. sletu (1882), který se konal na Střeleckém ostrově za osobního řízení dr.M.Tyrše. Slet přispěl ke vzniku nových sokolských jednot a tak se zrodil i Sokol v Libni.

hostinec.gif (13677 bytes)

Přinášíme obrázek hostince u Deutschů (stál v místech nynějšího divadla Pod Palmovkou), kde se konala 26. října 1884 ustavující valná hromada a kde první tři roky mladá sokolská jednota cvičila. Už v prvních cvičeních zde nastupovala tři desetičlenná družstva - bylo to 20.ledna 1885 a již 31.ledna zde uspořádali první šibřinky. Měly ráz: " Praha a okolní obce za sto let ". Kronikář Glimann píše: " Výtěžek Šibřinek byl značný. Tak mělo konečně členstvo svoje nářadí a my řadu členů a příznivců více. "

V roce 1886, tj. dva roky po založení jednoty, se konal v Libni na Knoblochově louce (Libeň tehdy byla ještě vesnicí) župní slet: Byl velmi zdařilý, protože cvičitelský sbor vedený ještě Jaroslavem Pechanem, pracoval naprosto spolehlivě. Je úžasné, co mladá jednota všechno stihla. Těch výletů, doložených "Výletními listy", těch okrskových a župních veřejných cvičení, vše většinou v sokolských krojích. Besedy s přednáškami, šibřinky, letní zábavy, čajové večírky aj.

Druhý slet všesokolský měl být v roce 1887; ale šest týdnů před zahájením přišel úřední zákaz průvodu a veřejného vítání zahraničních hostů. Sokolové tedy uspořádali v Českém Brodě náhradní župní slet a závody za účasti zahraničních, hlavně amerických sokolů Iibenští sokolové tam nemohli chybět.

Na sklonku roku 1889 začíná v Libni, podobně jako v jiných jednotách, cvičení mužského dorostu. Rozrůstá se hlavně v roce 1893, kdy se v květnu přihlásilo přes 40 učňů. Cvičili za vedení br.Josefa Decastella (tatínka naší nynější náčelnice Věry Decastellové). To už se necvičilo v hostinci, ale v tělocvičně nové školy proti zámku. Správní výbor Sokola se začal zabývat myšlenkou stavby sokolovny a zřídil Fond pro stavbu sokolovny a začalo se usilovně šetřit, dokonce ve vybraných hostincích byly umístěny malé "haléřové" pokladničky.

II. slet všesokolský - 1891 se konal v Královské oboře u příležitosti Jubilejní výstavy. Náš kronikář br.Glimann o tom píše: "Nemám tak obratné pero, abych mohl býti tlumočníkem onoho rozruchu slavnostního, onoho posvátného rozechvění a citu hrdosti, jež se nás všech zmocnily při projevech spontálního nadšení, jakým každá nová meta vzorného výkvětu našich junáků borců byla přijata. Takové chvíle tvoří z bojácných odhodlané, ze slabých silné, z vlažných horující. Každý slet, zvláště pak tento slet všesokolský a tím více i ty následující, při nich síla ducha sokolského rostla jako lavina, podávaly jasný důkaz, co dovedou ukázněné šiky, které podřizují vůli svou jednotné práci a pracují svorně za jednotným cílem. Jako bouře přehnaly se dnové slavnosti všesokolského sletu, v němž čacký náš sbor cvičitelský se členstvem čestně obstál vedle druhých." (Památník Sokola libeňského,1884-1919,str.38). Dodejme jen, že z Libně na II.sletu cvičilo 24 mužů a v průvodu šlo 40 členů v kroji.

V krátkém mezidobí sletovém (4 roky) se konal znamenitý slet v Českých Budějovicích (1883) a v Libni veliká slavnost odhalení druhého sokolského praporu. Záštitu nad slavností v zámeckém nádvoří převzala obec libeňská, slavnostním řečníkem byl dr. Podlipný a Libeň byla slavnostně vyzdobena.

III. slet všesokolský - 1895 se konal na Letenské pláni, u příležitosti Národopisné výstavy lidu československého. O slet byl veliký zájem a tak již nemohlo stačit místo minulého sletu v Královské oboře a našlo se lepší. Na Letné se upravil prostor pro 4000 cvičenců a tribuny pro 11 tisíc diváků. Sokol Libeň poslal do sletového průvodu 57 mužů v kroji a 10 krojovaných na koních. Cvičilo 28 mužů a také 28 dorostenců. Naše závodní družstvo získalo přes 71% bodů, v družstvu byl nejlepším br.Decastello, 32.10 bodů ze 40 bodů. Oba slety (II.a III.) připravil a vedl náčelník Josef Svoboda a jeho náměstek Václav Steiner.

V mezisletovém období zorganizovala ČOS veliký zájezd na Moravu do Hodslavic a později i do dalších míst. V Libni byl v roce 1898 založen ženský odbor. Prvního cvičení se zúčastnilo 26 žen. První náčelnicí byla zvolena sestra Růžena Vocetková, jednatelkou Hana Němečková, provdaná Decastellová. V roce 1901 již naše ženy cvičily na IV.sletu. Smutnou událostí toho roku bylo, že zemřel místonáčelník, básník a spisovatel Karel Hlaváček.

IV.slet všesokolský - 1901 opět na Letenské pláni

V Libni se konal 2.6.1901 župní slet na Pánkově poli, tj.prostor mezi dnešní ulicí Novákových a Na žertvách. Cvičilo zde 37 družstev na různých nářadích, svážených dlouho do noci z okolních jednot. Dorostenců bylo přes sto a cvičili v jedenácti družstvech, z Libně 25 dorostenců ve 3 družstvech a 15 žen ve 2 družstvech.

V.slet všesokolský - 1907 na Letenské pláni, která byla znovu upravena a značně zvětšena, tribuny byly pro 55 tisíc diváků. V společných prostných vystoupilo 7600 mužů. Byl to opravdu první "velký slet". V Pamětní knize cvičitelského sboru Sokola Libeň je podepsáno pod hlavičkou V.sletu 44 mužských účastníků s náčelníkem Fr.Kynčlem a mnoho žen s náčelnicí Hanou Němečkovou. Vzrůstem počtu cvičících, mužů, žen, dorostu i žactva, se od tohoto sletu začala usilovně řešit otázka výstavby sokolovny. Největší zásluhu na tom má tehdejší starosta bratr František Filip. Byl starostou od roku 1900 a byl jim až do roku 1920. Dokázal i nemožné a tak už na oslavu dvacetipětiletěho trvání jednoty byl položen 10.října 1909 základní kámen ke stavbě sokolovny. Je zazděn ve vestibulu vedle vrátnice. Za 10 měsíců byla stavba dokončena a 14.8.1910 otevřena.

(c) 1999-2015 T.J. Sokol Libeň, Zenklova 37, Praha 8, kontaktujte nás