T.J. SOKOL Praha - Libeň

3. část historie Sokola v Praze - Libni

Čtvrtstoleté trvání Tělocvičné jednoty Sokol v Libni nemohlo být lépe a důstojněji oslaveno, než stavbou sokolovny. Již třetí rok po založení jednoty vznikl "Fond pro zbudování tělocvičny". Ten v jubilejním 10.roce (1894) vykazoval jen 2815 zlatých a 83 krejcarů.

Na valné hromadě 31. ledna 1909, tedy v roce zahájení stavby sokolovny, činilo hotové jmění na zbudování tělocvičny 40 872, 49 K. Rozpočet na stavbu sokolovny s městskými lidovými lázněmi po obou stranách a s vnitřním zařízením zněl přibližně na 400 000 K. Kde na to vzít? Kromě výtěžků ze šibřinek, z jarních a letních zábav, divadelních představení, akademií a veřejných cvičení, tu byly jen dary organizaci a jednotlivců a také sbírky ze šestnácti pokladniček různě umístěných, ale to byly částky velmi malé. Například ve školní tělocvičně se vybralo za celý rok 20,94 K., v hostinci U Filipů 80.18 K., U Bartůňků 17,69 K., U Jeřábků 8,10 K. a pod.

Jaké byly tenkrát členské příspěvky? Velmi malé. Za rak 1908 (za 11 měsíců) se vybralo 1240,49 K., přepočteno na jeden měsíc to je 112,70 K. To bylo od 375 dospělých a 232 mladých (dorost a žactvo). Vychází nám asi 25 haléřů měsíčně na osobu.

Za takových finančních poměrů by asi ke stavbě nedošlo, nemít pevné vůle celého výboru, v jehož čele stál velmi obětavý starosta, br. František Filip, poslanec na Sněmu Království českého, obecní starší, velkorestauratér atd. Ten dokázal, že jednota získala na odkopávaném svahu "Libušáku" (dnešní Horovo nám.) velmi levně pozemek. Nejprve 200 čtverečních sáhů (jeden sáh = 3,6 m2) po deseti haléřích a pak ještě další část, celkem 335 čtverečních sáhů. Daleko větší a lepší pozemek získala jednota v místech, kde stával obecní dvůr bývalé obce Libeňské a také hasičská zbrojnice. Regulační čára však rozdělila tento pozemek pro nás velmi nepříznivě. Opět zásluhou bratra starosty Filipa došlo k dohodě s Pražskou obcí, podle níž jsme odstoupili obci 170 čtverečních sáhů na ulici a získali 555 čtverečných sáhů na stavbu sokolovny. To bylo v roce 1907.

V následujícím roce sestavila stavební komise zvolená valnou hromadou program, co má stavba obsahovat a člen komise br. Josef Kadlec, městský stavitel, nakreslil několik půdorysných řešení budoucí sokolovny. V návrzích se již počítalo s městskými vanovými a sprchovými lázněmi umístěnými v budově sokolovny, ale se samostatnými vchody. Toto řešení, navržené a prosazené br. starostou Filipem získalo jednotě příspěvek na tyto lázně od Pražské obce ve výši 65 000 K. A mohlo se začít stavět.

Stavba byla zadána osvědčené stavební firmě Matěj Blecha z Karlína. Slavnost položení základního kamene se konala v neděli 10. října 1909. Starosta Sokola br. Filip přivítal členstvo, dorost i žactva i mnoha hostů a při poklepu na základní kámen vyslovil toto přání:

"Buď tvrzí Sokolstva, bud zřídlem lásky k vlasti horoucí. buď chrámem bratrství ryzího nad zlato, bud ke cti nám i budoucím. "

Po projevech zástupců města Prahy, ČOS, župy a mnoha jednot a dalších hostů zakončil slavnost Zpěvácký spolek "Věnceslav" z Libně hymnou "Kde domov můj".

Stavební firma začala kopat základy již v pondělí 4.října a stavěla velmi rychle a kvalitně, takže 19.února již bylo dosaženo rovnosti zdiva a 19.března byl zdvižen krov nad sokolovnou. Architektonické řešení sokolovny, především hlavní průčelí, vestibul a krásné vnitřní schodiště jsou dílem vynikajícího architekta Emila Králíčka. Slohu se říká secese.

sokolovna4.jpg (38496 bytes)

Libeňská sokolovna - dobová kresba z počátku 20.století

Tehdy v roce 1910 byla naše "bílá sokolovna" skvostem vedle stejně krásného zámku a v sousedství zajímavého kostela sv. Vojtěcha, rovněž díla architekta Králíčka z roku 1905. Nám se sokolovna líbí i dnes, i když je na ní mnoho roků znát a údržba byla dlouho zanedbávána. Nebyly peníze a nejsou ani dnes. Opravujeme kousek po kousku, podle možností. Na generální opravu skutečně není. Asi se zeptáte, jak to, že tenkrát dokázali tak nádhernou budovu postavit a my ji dnes nedokážeme ani opravit?

sokolovna3.jpg (29879 bytes)

Libeňská sokolovna před rekonstrukcí a po rekonstrukci v roce 2001

sokolovna5.jpg (25236 bytes)

Každému se naše sokolovna líbí. I vám. Ale prohlédli jste si ji dobře? Zastavte se opodál a sledujte s námi a s předsedou bývalé stavební komise br. Josefem Holubem, stavebním radou (citujeme z Památníku 25.letého výročí Sokola v Libni, str. 19).
"Hlavní průčelí do Primátorské třídy je obráceno na východ a bohatě zdobeno. Střed jeho, dekorativně nejúčinnější, výstupu je segmentem před stavební čáru a jest v dojmu zesílen čtyřmi mohutnými pilíři, zdobenými karyatidami v nadživotní velikosti, jež nesou balkóny. Význam karyatid je symbolický a vztahuje se k předhistorickým nálezům, učiněným při odkopávce staveniště. Nad balkónem se nalézá velké polokruhové trojdílné okno se skleněnou barevnou mozaikou. Střed je vyvrcholen mohutným tympanonem, ozdobeným velkým reliéfem se znakem Sokolstva, a bohatými festony, jež drží postavy sokolských borců v nadživotní velikosti. Ostatní plocha tympanonu jest vyplněna ornamentálními ozdobami. Po obou stranách středu vyvinuty všemi patry probíhající mohutné pilony, jež třemi stranami vystupují z průčelí, tvoříce přechod k ustupujícím postranním traktům. Tyto pilony, jimiž se dociluje zajímavé prostorovosti hlavního průčelí jsou ozdobeny ornamentálními náplněmi a ukončeny osmihrannými, plechem krytými výškami, jež přispívají k malebnosti střech."

sokolovna1.jpg (20514 bytes) sokolovna2.jpg (18856 bytes)

V tomto východním průčelí jsou tři hlavní vchody, kryté oplechovanými markýzami. Vestibul za hlavními vchody nás vítá krásným trojramenným schodištěm z červeného sliveneckého mramoru. Po stranách hlavního průčelí jsou dva přístavky. To bývaly vchody do ženských a mužských oddělení lidových lázní. Tolik asi z prvních informací br. Holuba. Daly by se ještě na mnohé upozornit, ale chceme, abyste si sami všímali a nacházeli všechno hezké na sokolovně a našli zde svůj druhý a milý domov.

(c) 1999-2015 T.J. Sokol Libeň, Zenklova 37, Praha 8, kontaktujte nás