6. část historie Sokola v Praze - Libni
Také v Sokole jsou léta dobrá - radostná i léta zlá. V libeňském Sokole převládala léta radostná. Již k 25. výročí založení Sokola (1909-1910) vystavěli si libeňští hezkou a moderní sokolovnu. K 40. výročí (1924) vybudovali pěkné letní cvičiště, na kterém každoročními podzimními závody v lehké atletice a ve hrách bylo rozšiřováno dobré jméno Sokola Libeň, O to dobré jméno se postarala i libeňská loutková scéna Zásluhou dr. Jana Malíka a řady jeho vynikajících spolupracovníků se dostala mezi nejpřednější scény nejen v Praze, ale i v celé republice. Primát jí potvrdil sám prof. Josef Skupa zápisem v Pamětní knize loutkářů. V roce 1931 a také v dalších letech se zde konaly loutkářské školy ČOS za účasti více než 200 sokolských loutkářů. Tehdy byla v ČOS na 2000 loutkových divadel. Moderně vybavená scéna i stupňovité hlediště bývalo v nynějším Srncově sále, pojmenovaném po ing. Antonínu Srncovi, který byl duší elektrického osvětlení a vynálezcem všech světelných efektů ve scéně. Hrávalo se v neděli odpoledne pro děti (ve 14 a 16 hodin) a někdy večer pro dospělé. Z mnoha her jsou ještě v naší paměti: Jiráskova Lucerna, Kvapilova Princezna Pampeliška, Král Oidipus a zejména Pomněnky. Z dětských her všechny hry s Kašpárkem a nejrozšířenější Malíkova hra Míček - Flíček. Konstrukce provedená podle návrhu dr. Malíka se stala vzorem mnoha dalším loutkovým scénám.
Zprávy tělocvičné jednoty Sokol v Praze Libni začaly vycházet v roce 1927 nákladem 1200 kusů, 10 čísel za rok. Členové je dostávali zdarma. Prvním redaktorem byl dr.František Bulánek. Všechny sletové roky byly pro nás těmi roky radostnými. Strahovské sletiště, postupně mezi slety dodělávané, je tím největším stadiónem na světě. Poprvé se na něm konal VIII. slet v roce 1926. Tehdy už ČOS sídlila v nově vybudovaném Tyršově domě v Praze na Malé Straně (arch. Krásný, 1925). Své sídlo zde měla i naše Barákova župa i Tyršovo muzeum.
IX. všesokolský slet 1932 - Strahov
Krásou, počtem diváků: i počtem cvičících předčil všechny slety minulé. Konal se v roce 100. výročí narození: dr. Miroslava Tyrše a v roce 70 výročí založení Sokola. Sletu předcházel Sletový rozestavný běh v září 1931. Na 9 trasách z měst v pohraničí i ze Slovenska běželo na tratích o délce 3500 km skoro 40 000 běžců. Libni probíhaly dvě trasy a na ně jsme stavěli 54 běžců dospělých i z dorostu. V květnu jsme již cvičili sletová prostná na Okrskovém cvičení v Měšicích (I.S.). Naše účast tu byla veliká - 718 (žactvo, dorost a členstvo). O týden později byl v Libni Župní slet žactva (307 z Libně) a za čtrnáct dní (22.5.) jsme uspořádali na našem letním cvičišti Veřejně cvičení - 878 cvičících.
Na Strahově nás z Libně cvičilo 792 a dalších 200 vystupovala v nádherné sletové scéně "Tyršův sen". Byla uvedena celkem osmkrát a pokaždé v ní účinkovala asi 5000 cvičících. Oproti roku 1926 se počet cvičících z Libně zvedl o 25% na 992 cvičenců. Kolik radosti a hezkých trvalých vzpomínek si všichni odnesli, to se vyčíslit nedá.
Sletové závody jsme také dobře obeslali. Naše družstvo mužů získalo 2. místo v přetahu lanem. Mladý František Svatoš získal první místo v běhu na 100m. a dvě druhá místa - běh na 200m. a skok daleký. Úspěšně závodili i naši dorostenci a dorostenky, které dosáhly přes 85% dosažitelných bodů. Ale sletem činnost v Sokole neskončila. Následovala, jako vždy, řada akcí a soutěží v atletice, ve hrách, besídky a akademie, výlety, zábavy aj.
Rok 1934 - 50. výročí založení Sokola v Libni
Oslavy tak významného jubilea byly zahájeny již 21. října na libeňském hřbitově položením vavřínového věnce na hrob prvního starosty Josefa Voctáře. Zazněly lesní rohy, zapěl spolek Věnceslav a starosta jednoty br. Švejda připomněl zásluhy br. Voctáře i všech zakládajících členů naší jednoty.
V Sobotu 27.října večer se konala v sokolovně Slavnostní akademie. První část byla věnována recitacím, zpěvu a hudbě. Účinkovali v ní vynikající umělci, např. člen ND Karel Kollár, Pěvecký sbor VěncesIav, Orchestrální sdružení Sokola v Praze 7. Druhá část akademie byla tělocvičná, na ní vystupoval náš dorost a členstvo. Skladby byly dílem domácích autorů: náčelnice Baženy Srncové a Marie Danihelkové a náčelníka Vojty Vacína a Oldřicha Čupra. Hudbu ke cvičení složil a klavírní doprovod obstarával dr. Jiří Kvaček. V neděli 28.října - den 20.výročí Československé republiky - se konala ráno tryzna za padlé v 1.světové válce a v 10 hodin byla zahájena slavnostní jubilejní valná hromada. Byla otevřena rozsáhlá výstava a vydán Památník 1884 - 1934. Žactvo začalo své oslavy na letním cvičišti při odhalení pamětního kamene a potom vyslechlo v sokolovně pohádku vzdělavatele dr. Malíka o rytířích a zvláštním hradu - první sokolovně v Praze. Přátelským večerem byly zakončeny oslavy půlstoleté činnosti sokolské jednoty v Libni. Jen výstava ještě pokračovala a během týdne ji shlédlo na 2000 osob.
Rok 1935: 22.září byl odhalen před libeňským zámkem, kdysi letním sídlem pražských primátorů, pomník doktoru Janu Podlipnému, prvnímu starostovi České obce sokolské a Svazu slovanského sokolstva, primátoru královského města Prahy. Dopolední průvod šel z Balabenky přes Palmovku k zámku. Pochodovala v něm 412 krojovaných sokolů za 7 prapory a se čtyřmi hudebními sbory. Slavnostním řečníkem byl starosta Barákovy župy Fr. Mašek. Památník zbudovaný Spolkem pro zbudování pomníku je dílem sochaře Jaroslava Brůhy a našeha člena arch. Jana Bloudka. V předvečer odhalení památníku se konal v sokolovně Slavnostní večer s bohatým kulturním programem. Promluvil na něm starosta ČOS dr. Bukovský.
Radostné roky, které jsme prožívali ve 30.letech měly přece jen nějaké kazy. Byla to světová hospodářská krize spojená s nezaměstnaností a pak doba nástupu Hitlera k moci v roce 1933. Svět se právem obával německé rozpínavosti a usilovné zbrojil. V sokolských jednotách byla zaváděna branná cvičení, konaly se branné srazy, pochodová cvičení, výcvik ve střelbě, ošetřovatelské kursy a pod. Stát budoval mohutná opevnění, celý národ pochopil nebezpečí doby a opravdu se semknul k obraně vlasti. Zejména po násilném obsazení Rakouska dělali Němci v pohraničí velké výtržnosti. Dostávali jsme a tom nedobré zprávy od naší svěřenky - Sokol Trmice u Ústí nad Labem. V květnu roku 1938 byla vyhlášena částečná mobilizace a v takovém ovzduší začínat náš dosud nejkrásnější a největší všesokolský slet. Tak velký, že muži cvičili ve skladbě "Přísaha republice" i mezi značkami v počtu 28600. Ženy nezůstávaly pozadu, v úchvatném reji vystoupilo 28640 žen. Všech cvičících na sletě bylo 1034800 (v roce 1932 - 18800) a diváku byla 2 miliony a 300 tisíc.
X. všesokolský slet - 1938, Strahov
Také tento slet byl zahájen již v říjnu 1937 rozestavným během na deseti trasách o délce 4185 km. Z Tyršova domu neslo poselství 42 tisíc běžců do pohraničních měst i na Podkarpatskou Rus. Libeňský Sokol stavěl 72 běžců a 72 světlonošů, neboť se běžela v noci.
Nácvik sletových skladeb začínal na podzim a pokračoval celou zimu. V dubnu se již dělaly prověrky znalostí prostných a v květnu bývaly okrskové a župní slety. V Libni na hřišti Meteoru byl 8.5. Župní slet žactva za účasti 5000 cvičenců. 15.5. Předsletový večer na letním cvičišti v Libni s ukázkami cvičení sletových. Župní slet měl být 5.6. v Lysé. Náš dorost se zúčastnil sletových plaveckých závodů a župních závodů v atletice.
Hlavní činnost se soustředila na vlastní slet:
16.6. den brannosti (naše účast 160)
19.6. průvod žactva
20.6. slet žactva (279 žáků a pod. počet žákyň).
Také dorost náš měl velký podíl na úspěchu sletu. Prostná mužů cvičilo 106 mužů, ženy vystupovaly třikrát, průměrně 150 žen. Naše účast v průvodech žactva, dorostu i členstva byla vždy veliká, nechceme však unavovat čísly. Za zmínku stojí ještě podíl libeňských loutkářů na sletu. Získali první místa v soutěži ČOS hrou "Sletu zdar" (95 bodů ze 100 možných). Dr.Jan Malík byl autorem sletové scény X. sletu nazvanou ''Budovat a bránit ", ve které účinkovalo 5000 osob.