Slova citovaného velkého státníka a prozíravého politika, W.S.Churchilla, uvedená v jeho objemném díle "2. světová válka (6. díl") vyřčená před více jak 40.lety), jsou stále, dnes i v budoucnosti, platná.

Omyly z totalitních poválečných let se tvrdě zapsaly do charakteru velké části našeho obyvatelstva a bohužel se přenášejí v mravní podvědomí. Bude trvat dlouho, než se všichni odpoutáme od této skutečnosti. Máme před sebou těžký a zodpovědný úkol: svým vlastním postojem a poctivým přístupem se stavět ke všemu našemu konání.

Politicko-stranické konflikty byly a budou, ale nikdy nesmí zacházet do extrémů, ve kterých se národ drobí, ve kterých místo upřímné pomoci naší demokracii ji těžko poškozují a tím dávají zbraň do rukou těm, kteří stále ještě vzdychají po "starých časech".

Žádám Vás proto všechny, abyste ve svých rodinách, ve svém okolí i širší veřejnosti odrazovali každého od malicherných rozepří a pomohli dle svých možností, schopností a svým přesvědčením vracet národ do směru Tyršových ideí. Každé poctivé, dobré a upřímné slovo a čin přispějí k dobru celé věci pro Sokol a celý národ.

Sestry a bratři, děkuji Vám za veškerou práci v kterékoli Vaší činnosti, k níž přeji všem hodně zdaru, úspěchu a trpělivosti.

Nazdar!

Turistický oddíl Studánka, který v současné době čítá 30 žáků a dorostenců a 12 dospělých pokračuje podle předem stanoveného plánu ve svých schůzkách a výjezdech dál. Ve dnech 11. - 14.1. se dospělí zúčastnili lyžařského výjezdu na tzv. Malou Sokolí boudu a přes několik schůzek a výletů za Prahu se blíží pětidenní zimní tábor.

Ten se koná od 17. do 25.2.1996, zúčastní se ho asi 27 dětí a 8 dospělých.

Takřka hned po návratu nás čeká velmi vzácný víkend - Šibřinky 96 a potom se vedení oddílu musí vrhnout hlavně na přípravu programové části letního tábora. Zde nás čeká velice složité stěhování srubu, musíme totiž změnit táborovou základnu, a to ze Skalice do Rybníků u Dobříše.

Ve cvičebním roce září 1994 - červen 95 bylo celkem zapsáno 142 cvičenců.

zapsáno prům.účast v hodině

ml. žáci 55 24,9

starší žáci + dorostenci 79 25,9

cvičitelé 8 5,6

Pro porovnání období září - prosinec 95 (škoda chřipkové epidemie, mohli jsme na tom být mnohem lépe)

ml. žáci 51 20,4

st.žáci a dorost. 61 27,2

cvičitelé 7 4,6

(Poznámka: zapsáno = přišel alespoň 1x cvičiti)

Navíc samozřejmě cvičí ještě - muži hry - v průměru 8 osob

- muži - v průměru 4 osoby

Letní discipliny (květen - říjen 95) - 10 disciplin bodovaných dle předem připravených tabulek.

Veškeré výsledky (průběžné i konečné) lze sledovat na vývěsce mezi šatnami.

7.10. - (Podzimní) výlet libeňského Sokola - Klepec - v rámci podzimního srazu oddílů pobytu v přírodě se mezi 279 účastníky z 20 jednot objevilo i 71 sokolů z Libně. Zdaleka nejpočetnější zastoupení. Však si také Libeň vede skvěle v akci ČOS Pobyt v přírodě, kde tradičně obsazujeme (mezi 100 jednotami) 2.místo za zatím nedostižnou Třebíčí.

23.11. -Malá tělocvičná akademie

- závodivé přeběhy - 25 ml.žáků

- kruhy - 18. žáků všech kategorií

- Přeskoky - 20 žáků všech kategorií

- Tyč - cvičitelé

6.12. - Mikuláš - pěkná mikulášská při svíčkách se dvěma čerty, andělem, Mikulášem i nezbytnými punčochami.

-------------------

Poznámky: - Zapomenuté věci si lze vyzvednout u sokolníka nebo u cvičitelů. Nebojte se zeptat. Máme v úschově řadu trenýrek, triček, bot, ale třeba i zánovní hodinky.

- Příspěvky na 1.pololetí roku 1996 měly být zaplaceny do konce ledna. Jestliže se tak dosud nestalo, prosím o urychlenou nápravu.

 Rok 1995

 aneb jak jsme prožili uplynulých 12 měsíců ve cvičení žáků a v turistickém oddíle JILM.

 Byl to rok dobrý, nebo špatný? Těžko říci. My, cvičitelé a vedoucí, si myslíme, že to byl rok celkem úspěšný. To by však spíše měli říci kluci, kteří k nám do Sokola chodí. Ale ti nepíší do Zpráv.

Takže jaký tedy byl rok 1995? Obrázek si můžete udělat sami dle následujícího výčtu významných akcí:

- pravidelné cvičení (Út, Čt) - vždy rozcvička (klasická, lavičky, medicinbaly, opičí dráha, žravá vybíjená, honičky,..), dvě střídání na nářadích, závěrečná hra. Pro dorostence navíc ve čtvrtek hodina košíkové.

A mimo pravidelných cvičení jsme navíc uskutečnili:

leden - březen nácvik na gymnastické závody Praha open`95

18.2. Šibřinky - zejména cvičitelé se zúčastnili některých přípravných prací.

24.3. Jarní setkání cvičitelů - pošibřinková zábava

1.4. Oblastní gymnastické závody, konané v libeňské sokolovně a s vynikajícími výsledky našich závodníků:

mladší žáci - 1.,2.,5.,6.,9. a 11. místo

starší žáci I. - 2.,3.,7. a 8. místo

starší žáci II.- 6.,7.,8. a 9. místo

6 žáků postoupilo do celopražského finále!

22.4. - Celopražské finále Praha open`95"

mladší žáci - 2.,3.,4. a 7. místo

starší žáci I. - 2. a 4. místo

6. a 7.5. - Plzeňské sokolské slavnosti - vysíláme 12 hochů - žákovská sletová skladba

duben - květen - na zarostlém dvoře sokolovny se zásluhou cvičitelů a cvičenců vylouplo po třistadeseti hodinách práce rozběžiště a doskočiště pro skok daleký (celkem 41 pracantů).

20. a 21.5. - 10.( jarní) výlet libeňského Sokola. U barokního kostelíka Skalka nad Mníškem pod Brdy se po dopoledním putování z různých stran sešlo 73 libeňáků!

1.6. - Den dětí - na louce "U studánky" se při patnácti různých soutěžích, sjíždění Rokytky na kánojích či ukázkách historického šermu pobavilo více než 150 dětí.

Soutěže - Podzimní šplhavec (říjen`94-květen`95) - šplh po tyči či laně (4,5 m).

- o nejvěrnější docházku - vždy v měsíci malý diplomek a sladká odměna pro 100% docházející.

V červnu pak celoroční vyhlášení.

uskutečnil v roce 1995

- 42 středečních schůzek v klubovně

- 8 dvoudenních výprav

- 7 jednodenních výprav

- 4 brigády v cháněném území "Prosecké skály" - 129 hodin

- oddílový přebor v uzlování a signalizaci

- řadu brigád na doskočišti

- 4 brigády pro Sokol mimo doskočiště

- 1 tábor u Krasoňova (15.7. - 5.8)

- nasbírali jsme 45 litrů bezinek, 90 litrů šípků a asi 250 kg papíru

- našli jsme nové tábořiště pro letní tábor (Nadějkov)

- rok jsme ukončili vánoční nadílkou za účasti současných i bývalých členů

- staráme se o 2 vývěsky - jedna čistě jilmácká je na sokolovně, druhá, společná pro Jilm i Sokol je umístěna u tramvajové zastávky Palmovka (směr Kobylisy)

P.S. Jilm má sice dostatek vedoucích (5), ale již méně členů (12). Proto velmi ochotně přijme nové členy (hochy 10 -14 let). Předpokládá se zájem o přírodu, zálesáctví, kamarády. (tel. 6603 6259 - zaměstnání, 6631 3192 - domů, J.Novák, vedoucí)

Do roku 1996 přeji

- cvičencům ochotné cvičitele

- cvičitelům ukázněné cvičence a aby je jejich práce bavila

- a ostatním, aby našli cestu do naší sokolovny.

Začátek každého nového roku svádí k tomu, abychom se vrátili na začátek uplynulého a celý jej zhodnotili. Co tedy říci ke cvičebnímu úsilí těch složek, které spadají pod moji pravomoc? Snažili jsme se dost? Myslím, že není třeba naříkat i když je nutno přiznat též nedostatky. Radostné je, že počet cvičících se opět zvýšil. Největší přírůstek vykazuje oddíl nejmladšího žactva - věkový rozsah 4 - 6, příp. 7 let. Díky vedoucím je hodina nápaditá, a tím velice pestrá a veselá. Oceňuji pomoc i několika maminek, třebaže jejich děti už cvičí samostatně. Oddíl rodičů a dětí má svůj zvláštní statut. Za metodického vedení zkušené cvičitelky jsou to rodiče, kteří s dítětem cvičí to, co se od nich vyžaduje. Snaží se udržet jeho pozornost a tím také odpovídá za jeho bezpečnost. Při 20 párech je to nanejvýš nutné. Oddíl mladších žákyň je bohužel náš nejslabší, co do počtu. Zde cvičí děvčátka se svou cvičitelkou naprosto samostatně a možná by stálo za úvahu, kdyby některá maminka se chtěla tohoto cvičení zúčastnit a pomoci jako pomahatelka. Ocenila by též práci cvičitelky, která musí svou dobrovolnou povinnost odvést i při sebemenším počtu cvičenek.

Pak nastoupí další oddíl - starší žákyně a dorostenky, z nichž některé už u mladších žákyň pomáhají. Absolvovaly pomahatelskou školu a takto se prakticky připravují na další školení k budoucí cvičitelské práci. Věřím, že vydrží a budou nám jednou platnou posilou.

Všechny děti se předvedly na dětských šibřinkách 18. února a rovněž velice usilovně závodily při dětském dnu 1. června na louce u Rokytky. Vydatnými pomocníky bylo právě starší žactvo a dorost.

Hned 4. září se sokolovna opět zaplnila cvičenci. Třetí sobotu tohoto měsíce zde župa pořádala seminář zdravotní těl. výchovy, který si účastnice pochvalovaly a své vedoucí děkovaly.

Konec září nás zastihnul při malé oslavě našeho neúnavného správce budovy - Járy Kubišty - neuvěřitelných 80.let!

Říjen: výlet na Klepec - župní záležitost s účastí dalších žup, o němž jsme si mohli přečíst obsáhlý článek v předešlém čísle. Čtěte poctivě naše Zprávy, přispívejte do nich svými články a připomínkami. Buďte účastni sokolského dění nejen tělem, ale i duchem!

Během září a října se též přidala středeční večerní hodinka pro ženy, vedená naší župní náčelnicí. Je určena pro ženy středního věku a zaměřena na formování postavy při hudbě. Bohužel pro onemocnění cvičitelky bylo cvičení na čas přerušeno, po novém roce je opět obnoveno, takže ženy, choďte se opět formovat.

Listopad nám přinesl další župní akce do sokolovny. Na 18.11. byl vyhlášen seminář nácviku České a moravské národní besedy. Zvládli jsme celou českou a větší část moravské, kterou jsme v hrubých rysech doplnili výkladem a slíbili si, že na podzim roku 1996 se opět sejdeme k pokračování nácviku a opakování. Sešlo se nás kolem sedmdesáti díky tomu, že výzva k účasti vyšla též v Sokolském věstníku. Díky!

Hned za týden, 23.11. jsme ukázali rodičům a ostatním divákům při malé tělocvičné akademii, co se naše děti za ten rok naučily. Ohlas diváků byl velice příznivý a účast velká.

Děti si svůj cvičební rok tak trochu zakončily již při mikulášské zábavě, kde je prohnali čerti a uklidnil Mikuláš s andělem. Ani malý dáreček nechyběl. Cvičební hodiny však ještě pokračovaly a skončily až před vánočními svátky. O našem silném oddílu moderní gymnastiky si přečtete až samostatnou zprávu od jeho vedoucí.

Nakonec se dostávám ke cvičení našeho nejstaršího členstva, a sice k Věrné gardě. Cvičí jen ženy, i když bychom muže mezi nás jistě přivítaly. Myslí si snad, že to nepotřebují? Tak, jako ve všech oddílech, i zde se počet cvičenek zvýšil a všechny vesele protahují svá tělíčka dvakrát týdně v odpoledních hodinách. Při hudbě, na různých nářadích, vhodných pro jejich věk a při milovaném tanečním reji. Všech akcí, které jednota pořádala se aktivně zúčastňují. Přijďte mezi nás a omládnete.

A zase, jako obvykle, končím svou zhuštěnou výroční zprávu poděkováním všem cvičitelkám, pomahatelkám a rodičům, kteří chápou vliv cvičení na zdraví svých dětí a vedou je k sokolskému stylu života. Vždyť ve zdravém těle je i zdravý duch a to vše je nám neustále potřeba.

S vírou v krásnou sokolskou budoucnost na zdar!

V loňském roce byl zájem o naši sokolovnu z několika stran. Jak zájem o pronajmutí místností i tělocvičen, tak i zájem vysokoškoláků o zvláštnost stavební a ekonomickou.

Zájemcům o pronájmy jsme nemohli vyhovět z důvodů obsazení jak tělocvičen školami, tak ostatních prostor. Vysokoškolákům jsme poskytli pro ně cenné informace o stavbě sokolovny v secesním slohu, i jsme jim nechali nahlédnout do plánu této sokolovny; takže mohli s úspěchem dokončit své diplomové práce.

Z vysoké školy ekonomické se přihlásil též student, kterému jsme poskytli i naše údaje hospodářské a bilanční, takže nám předal svou diplomovou práci, kterou hodnotil naši činnost. Je u nás k nahlédnutí.

Do budoucna si přejeme ještě naši sokolovnu opravit tak, aby byla skutečným skvostem stavebním pro libeňskou část Prahy a důstojným sousedem libeňského zámku. Na tento úmysl bychom však potřebovali dostatek peněz, které si sami nemůžeme svou činností vydělat a tak žádáme na všechny strany o pomoc.

V roce 1995 jsme dokončili několik nutných úprav v sokolovně, které jsme měli v plánu již při převzetí sokolovny.

Provedli jsme opravu, broušení a nalakování parket ve velkém sále. Upravili jsme schodiště do šaten a vymalovali jak schodiště, tak šatny.

Údržbu celé sokolovny provádíme běžně, i když tato práce při tak velkém provozu je náročná.

Každý rok na podzim provádíme revizi a čištění plynových kotlů. Podle potřeby je zakupováno a opravováno tělocvičné nářadí.

Těšíme se, že v roce 1996 začneme etapově úpravou fasády na sokolovně a snad se nám brzy podaří Libeň obohatit o krásně obnovenou sokolovnu.

správce sokolovny

začíná radostnou zprávou: za rok 1995 se počet členstva, dorostu a žactva zvětšil o 212, naše jednota má nyní 1188 členů.

Největší přírůstek je v oddílech žáci, nejmladší (4. - 6.let), rodiče s dětmi, moderní gymnastika a kalanetika.

Cvičí v nich:

140 žáků

102 žákyň moderní gymnastiku

83 nejmladšího žactva

137 rodičů a dětí

225 kalanetika

V dorostu je několik chlapců a dívek "zapálených" pro činnost v Sokole a je naděje, že z nich vyrostou zdatní cvičitelé. Do té doby prosíme maminky, tatínky i prarodiče, aby podle možnosti pomáhali vedoucím.

S upřímným přáním dobrého zdraví do dalších let oznamujeme, že v 1.pololetí roku 1996 se "kulatého" výročí narození dožívají sestry a bratři:

60 let Vyhnálková Libuše,

70 let Blažková Oluška, Jeníková Jiřina, Šťastná Věra, Haralík Ferdinand, Jeník Miroslav

75 let Doubravová Libuše, Janešová Marie, Ing.Josef Halík, Stránská Miroslava, Vondrová Zdeňka, Pícha Jaroslav, Šperlig Jaroslav

80 let Hadrbolcová Věra, Obstová Alžběta

85 let John Maxmilián

90 let Jirák Jaroslav, bývalý náčelník, čestný člen jednoty

87 let Holý Ludvík

88 let Matoušková Milada, Rybková Marie

89 let Khun Vojtěch

93 let Bartošová Marie

97 let Brůžková Terezie

Nakonec důležitá zpráva: je třeba platit členské příspěvky na rok 1996. Možno platit jen na půl roku:

Kč 50,- žactvo, dorost důcghodci, studenti

Kč 75,- pracující členstvo

Legitimace s sebou.

V naší jednotě byla vzdělavatelská práce soustředěna hlavně v činnosti Věrné gardy, která za rok 1995 vykazuje celkem 30 samostatných akcí s průměrnou účastí 26,5. Jsou to besedy, kulturně poznávací vycházky a výlety do přírody.

1) Besedy, konané 1x měsíčně, byly určeny Věrné gardě a členstvu. V cyklu "Daleké cesty" byly přednášky doplňovány barevnými diapozitivy a tak jsme mohli obdivovat např. Severní Ameriku, poloostrov Labrador, Itálii, Holandsko, dokonce i X. slet Sokola v Kanadě. Bylo 10 besed s průměrnou návštěvou 42,4.

2) Vycházky kulturně poznávací směřovaly na výstavy, do divadel a koncertů, za pražskými památkami a na jesličky. Takových vycházek bylo 8 s prům. účastí 21,75.

3) Výlety a vycházky do přírody v okolí Prahy, polodenní i celodenní, např. 4 krát na Jihozápadní Město a jeho okolí, do Klánovických lesů, Ďáblického háje aj. Dva celodenní výlety byly uspořádány společně s mladými, abychom se vzájemně poznávali. Byly to tedy výlety celé jednoty a účast byla vždy kolem 80 osob. První z nich byl z Mníšku pod Brdy na Skalku a dolů do Dobřichovic, druhý vedl na zajímavý vrch Klepec u Úval a byl to výlet i Pražského Sokolstva. Průměrná účast Věrné gardy na 12 výletech byla 16,5.

4) Přednášková pásma, ve kterých se střídal proslov s recitací nebo četbou členů vzdělavatelského sboru se objevil např. na Valné hromadě, dále na besedách k narozeninám prezidenta T.G.Masaryka, k narozeninám Tyrše a Fügnera, ke 150.výročí narozenin J.V.Sládka aj. Celkem 6 akcí.

5) Libeňský vzdělavatel přednášel na semináři ČOS (2.12.) v Tyršově domě na téma "Názorná propagace". Zaujal posluchače praktickými ukázkami a výstavkou propagačních materiálů použitých v Libni.

6) Různé akce, na kterých mají podíl členové vzdělavatelského sboru. Jsou to např. Šibřinky (18.2), Dětské šibřinky, Jarní taneční zábava (24.3), Dětský den (1.6.), Malá tělocvičná akademie (23.11.) a Dětská Mikulášská (7.12.).

7) Propagaci sokolské činnosti v naší jednotě nám pomáhají obstarat vývěsní skříňky. Máme jich šest v ulicích Libně a dále 6 na sokolovně. Hodně propagace je i ve skříňkách ve vestibulu sokolovny a v předšatní a na propagačních deskách. O některé skříňky se velmi dobře starají mladí členové turistických oddílů JILM, Studánka i Káňata. Všechny skříňky jsou čisté a stále obnovované a určitě mají podíl na stálém přílivu nových členů, hlavně dětí. Nejsledovanější je skříňka u stanice tramvají Palmovka, na které má největší podíl náčelník a vedoucí Jilmu, br. Novák.

Naše jednota patří mezi nejlepší sokolské jednoty v Praze. Mají na tom zásluhu všichni činovníci, především cvičitelské sbory, ale také vzdělavatelský sbor. Je mojí milou povinností poděkovat všem, kteří se o to zasloužili. O výlety se vzorně starali manželé Jeníkovi, při čemž br. Jeník roznáší 35 i více programů do nejvzdálenějších bydlišť našich členů, kam bychom je museli posílat poštou. Bratr ing. Bořivoj Zbuzek se staral o nejhezčí část besed "Daleké cesty" s barevnými diapozitivy. Na kuklturně poznávacích vycházkách se podíleli ses. Neckářová, Kadlecová, br.John a manželé Kodlovi. Do divadel nás vodila sestra Navrátilová, která také píše kroniku Věrné gardy. Kroniky celé jednoty se ujala po br.Valentovi ses. ing. Kselíková a píše ji Iva Mrklasová. Na besedách nám v recitacích a v četbě pomáhala sestra Dekastellová, která také pečuje s dalšími sestrami o občerstvení na besedách i společenských akcích jednoty. Všem patří naše uznání a dík. Do archivu jsme získali koncem roku dobrého pracovníka br. Haralíka.

Končím přáním, aby příští rok byl také tak úspěšný!

Milé sestry a bratři!

Na počátku minulého roku jsem převzala vedení kroniky naší jednoty, kterou v roce 1989 začal psát zesnulý bratr Josef Valenta.Po jeho smrti vedla kroniku krátký čas sestra Kselíková. Po převzetí vedení kroniky jsem začala pátrat po stopách kronikářství v naší jednotě. Zjistila jsem, že dnešní kronika není jediná. Předcházela jí kronika mapující život jednoty od jejího založení, která je ovšem v současné době "nezvěstná". Zajímavou skutečností je fakt, že tato kronika byla vystavena ještě ku stoletému výročí založení libeňského Sokola v roce 1984. Zde stopy po kronice končí...

Vyzývám všechny, kdo o kronice něco ví, aby mi pomohli ji znovu objevit a tím přispět k udržení kontinuity libeňského kronikářství.

Veškeré informace mi, prosím, zanechte u starosty na mé jméno. Děkuji.

Tyrš a Fügner, zakladatelé Sokola, byli muži činu. Všechno šlo ráz na ráz. V roce  1862 - 16.února - založili Sokol a už 5.března zahájili cvičení v Malypetrově ústavu v Panské ulici. Téhož roku, 27.března, se sešli členové Sokola na besedě v nové restauraci na Střeleckém ostrově. Tehdy byl přístup ze řetězového mostu. Schůzku cvičících navrhl Jindřich Fügner a sám na ni přišel v červené garibaldovské blůze, kterou dostal darem od přátel z Itálie. Také Eduard Grégr měl červenou košili, jak se s Jindřichem domluvili. Červená košile se pak stala trvalou součástí sokolského kroje.

A na té první besedě navrhl starosta Fügner, aby si vzájemně tykali, že je to projev rovnosti členů a že se dříve i králi tykalo. Profesor Tonner poznamenal, že tykání znamená bratrství a navrhl, aby si tedy říkali bratře. Obojí bylo přijato s nadšením. Ten den se mluvilo i o vhodném sokolském pozdravu. Zvýtězil návrh novináře Josefa Baráka, abychom se zdravili krátkým a hezkým pozdravem "NAZDAR". Zdůvodnil svůj návrh tím, že se sbírá na stavbu Národního divadla a říká se "na zdar Národního". Návrh byl nadšeně přijat. (Po Josefu Barákovi je pojmenována naše sokolská župa - Barákova).

Jak tedy vznikl název "šibřinky"? Je známo, že starosta Fügner dal svým nákladem postavit první sokolovnu v Čechách v dnešní Sokolské třídě. Krásnou budovu navrhl arch. Ignác Ullmann a byla postavena v nejkratším čase, za pouhých pět měsíců. Výkop začínali 3.července 1863 a již 9.prosince se v ní cvičilo. A v této nádherné budově se pořádaly 25.února 1865 první sokolské šibřinky. Název byl odvozen od staročeského "šibřit" - tropit si žerty a nalezl ho Tyrš v Jungmannově slovníku. Fügnerovi se název líbil, ale do prvních pozvánek ho nechal natisknout obráceně:YKNIŘBIŠ, aby si i tak tropil žerty a pozvaní si museli lámat hlavu. Sál byl vyzdoben girlandami z chvojí a ozdobami a všichni účastníci byli v různých kostýmech a měli škrabošky. Tančilo se až do rána. Nový druh maškarního plesu se ujal a opakoval se potom každoročně a byl organizován i v nově vznikajících jednotách v Čechách i na Moravě.

První sokolské šibřinky v Libni se konaly již 31.ledna 1885, tedy půl roku po založení Sokola v Libni. Dali jim smělý ráz:"Praha a okolní obce za sto let". A tehdy byla Libeň ještě vesnicí na okraji Prahy! Druhé šibřinky byly v roce 1886 s rázem: "Posvícení v Couralově". K šibřinkám byl vydán humoristický časopis "ku smíchu dráždící" s názvem "Kafemlejnek v Couralově". První i druhé šibřinky byly finančním přínosem pro mladou tělocvičnou jednotu a z výtěžku bylo možno zakoupit nářadí a náčiní do hostinského sálu U Deutschů, kde se tehdy cvičilo. Obliba šibřinek si časem vyžádala i "dozvuky šibřinek", konané vždy o týden později a postupně i dětské šibřinky. Mnoho libeňských šibřinek, jejich ráz a půlnoční scénu, navrhovala sestra Helena Andrlová. Mnozí z nás si pamatují např."V zemi větrných mlýnů", kde naše cvičitelky oblečené jako holanďanky vystupovaly v dřeváčcích.

Loňské šibřinky v Sokole Libeň, konané po 48 letech, měly ráz: "V lese, na louce i u vody". I když masek bylo poměrně málo, měly veliký úspěch a všichni se už těšíme na ty letošní, které budouv sobotu, 2.března 1996 v sokolovně a budou mít ráz, který umožní vytáhnout z babiččiny truhly to, co se již nenosí.