Po nějaké době jsme opět uspořádali v naší jednotě tělocvičnou akademii. Bylo to v pátek 21. listopadu odpoledne za účasti všech cvičících složek, od nejmladší generace až po Věrnou gardu, cvičení se železnými tyčemi ve skotských úborech, vystoupení nového oddílu, sportovní gymnastiky a na závěr ukázka historického šermu.

Před vlastním vystoupením a přivítání hostí - starosty MČ Prahy 8 br. Mgr. Václava Vomáčky, starosty župy Pražské - Scheinerovy br. Šikoly, místonáčelníka ČOS br. Zdeňka Svobody a náčelnice župy Barákovy ses. Jiřiny Rubešové, pronesl několik slov na úvod br. vzdělavatel František Kodl, který mimo jiné seznámil přítomné s osobnostmi, s jejichž jmény se stále u nás setkáváme. Byl to br. Sláva Strnad a br. Vojta Vacín. Oba tito bratři byli náčelníky naší jednoty, pracovali i v župě a ČOS. Své vlastenectví prokázali za nacistické okupace svou činností a odporem proti této. Své životy ukončili v koncentračních táborech. S bratrem Strnadem byla zatčena a popravena i jeho manželka.

Po tomto úvodu již přišli na řadu cvičenci všech věků. Pořad byl velmi pestrý a všichni chtěli ukázat co umějí, co dokáží. Mimo cvičení a her dětí byl vyplněn čas pro přípravu dalšího nářadí zazpíváním několika písní žáky a dorostenci. Návštěvníci pozorně sledovali výkony cvičenců a svých ratolestí a věřím, že k jejich spokojenosti. Před vlastním zahájením i po ukončení jsme vyslechli naše staré sokolské pochody.

Věřím, že celý program měl dobrý ohlas a je mou povinností srdečně poděkovat všem, kteří se o zdar akademie zasloužili. Byli to nejen cvičenci, ale hlavně vedoucí všech složek, kteří připravovali své svěřence a jejichž práce je neocenitelná. Ale jsou to i ti, kteří zajišťovali všechny další úkoly s organizací. Největší radost nám způsobil velký počet diváků, hlavně z řad mládeže. Na této akademii účinkovalo celkem 158 cvičících, včetně dětí i dospělých.

Ne slova, ale činy - toť náš cíl!

Nejprve trochu čísel, neboť myslím, že se máme čím pochlubit:

Září Říjen Listopad        Zapsáno/průměr

mladší žáci 48/25,2  47/27,1  45/29,3

starší žáci a dorostenci 51/28,2  51/37,5  57/40,2

Celkem 99/53,4   98/64,6   102/69,5

Kromě toho ještě cvičí i muži

mladší (míčové hry) : zapsáno 16, průměr 7,5

starší (kondiční cvičení): zapsáno 10, průměr 7,0

A kdo se o tu spoustu žáků stará? Přeci náš cvičitelský sbor. Tvoří ho 12 mládenců od 16 do 27 let (Jiří Novák, Tomáš Novák, Vláďa Voráč, Pavel Voráč, Jan Turek, Vít Jakoubek, Martin Chlumský, Petr Bureš, Jan Rejman, Jiří Hrňák, Jan Staněk, Filip Kadlec), kteří jsou nejenom ochotni se těm neposedům věnovat a něco je naučit /cvičit, nepodvádět, pěkně se chovat k ostatním), ale si i zvyšovat kvalifikaci (7 cvičitelů prošlo prvním celovíkendovým kursem v trvání 20 hodin od 7.- 9.11, druhý kurs je čeká v lednu), a to vše ve svém volnu a zcela zadarmo!

A protože to všichni děláme proto, že nás to baví, byli jsme schopni nacvičit na akademii (pátek 21.11.) i několik poměrně zdařilých vystoupení: opičí dráha (27 mladších žáků), lavičky (20 mladších žáků) kruhy (18 ml. + st.žáků a dorostenců), přeskoky (18 ml. + st.  žáků a dorostenců). Z mužských složek vystoupili ještě "skotové" (8 mužů) - všem cvičencům i cvičitelům (na akademii jich přišlo 11) velmi děkuji za pěkná vystoupení! Stejně tak chválím i žákyně, rodiče s dětmi, předškolňata, ženy i šermíře.

Naše soutěže: "O nejvěrnější docházku" a "švihák roku" zdařile pokračují.

"Letní disciplíny" byly vyhlášeny 2.prosince.

Výsledky soutěží a různé fotografie lze sledovat spolu s důležitými oznámeními ve vývěsce mezi šatnami. Ku shlédnutí též doporučujeme vývěsku na stanici tramvaje Palmovka směr Kobylisy.

Ve chvíli kdy budete číst tyto zprávy, bude již i po Mikulášské - doufám, že Mikuláš, anděl a dva čerti se budou líbit.

Cvičební rok zakončíme ve čtvrtek 18. prosince krátkým vystoupením loutkového divadla. První cvičení v novém roce je v úterý 6. ledna.

A co nás čeká v roce příštím? Určitě to bude série závodů sokolské všestrannosti Pražského pětižupí:

Plavání únor - zúčastní se všichni zájemci

Gymnastika březen - nutný delší nácvik, cvičenci budou vybráni

Atletika květen - zúčastní se všichni zájemci

28. února pak Šibřinky (dětské odpoledne, pro dospělé večer).

A zejména to pak bude župní slet (100. výročí naší - Barákovy - župy. Ten se uskuteční 20. června 1998 v Brandýse nad Labem. Kdo si vzpomíná na XII. všesokolský slet, ten jistě ví, že jsme na něj nacvičili 6 žákovských šestic - 36 žáků žádná jiná jednota neměla. A já doufám, že i tentokráte nacvičíme stejný počet žáků a to čtyři devítky. Bude se jednat o žáky mezi 8 a 14 lety (záležet bude na šikovnosti a zájmu). Začátkem ledna pošlu po chlapcích dopisky s podrobnostmi a budu žádat odpověď ano či ne - já doufám, že ano. Nácvik bude probíhat v běžných cvičebních hodinách, na jaře jeden či dva secviky a vystoupení v Brandýse. Navíc skladba je kratší než sletová, takže nácvik nebude tak dlouhý a náročný jako před dvěma lety.

Pro starší kluky, dorostence a muže je pak určena další skladba - opět devítice. Doufám, že dáme dohromady dvě. Případní zájemci z řad tatínků - hlaste se začátkem ledna při cvičení (podrobnosti v  dopisku o žákovské skladbě).

V této celoroční akci si opět vedeme tradičně dobře. V zimě 4. místo (29 dní), na jaře 1. místo (45 dní), a v létě 3. místo (63 dní) - vždy mezi téměř 100 jednotami. Na podzim zatím 20 dní, ale další ještě přibudou.

Je jen škoda, že na podzimní výlet libeňského Sokola (18.10.) za nádherného počasí se nás sešlo jen 43. Kde jste všichni byli? Vždyť naše jednota má téměř tisíc členů a řadu rodičů a prarodičů od žactva. A tak Vás už teď zvu na náš jarní výlet - zřejmě poslední květnový víkend!

započal 16. rok své činnosti tradičně pracovně - 2 brigády na proseckýchskalách, sběr šípků a bezinek, sekání trávy na zahradě sokolovny apod. Kromě toho jsme již měli 13 schůzek, 1 trojdenní, 1 dvoudenní a 3 jednodenní výpravy, 2 vycházky po Praze a jednu větší brigádu u sokolovny - úprava tarasu mezi sokolovnou a hřištěm gymnázia.

A co hlavní -začali jsme hrát celoroční hrz Zlatá horečka. Jsou sestaveny zlatokopecké trojky, které za docházku, měsíčniny, kvízy, hry, soutěže, domácí práce, školní prospěch, sběr papíru, docházku do sokola, sázky, brigády... vydělávají dolary, za které nakupují výbavu pčedepsanou kanadskou vládou. Až budou mít všichni členové trojky veškeré vybavení, mohou vyrazit "na Aljašku" - to ale bude až v únoru.

Tato hra kluky táhne - docházka je pravidelná, ale... přesto že máme více členů než loni touto dobou (loni 9, letos 16) uvítali bychom rádi 2 kluky mezi 10 a 14 lety na doplnění dvou dvojic na trojice. Zájemci neváhejte ať nezaváháte!!

 P.S. Tábor s předběžnou cenou 2200 Kč proběhne buď v termínu 1.- 25.7. nebo 11.7 - 1.8. - záleží na tom, kdy skončí školní rok. Přesný termín dáme vědět v příštích Zprávách.

Pro nás cvičitelky a cvičenky všeho věku je to pouze polovina cesty k budoucímu župnímu sletu v červnu 1998. Zatím jsme se seznámily jen se skladbami, které budou předvedeny o hlavním dnu. Cvičitelky postupně absolvovaly v průběhu listopadu jejich nácviky, které přenesou do svých jednot. Oslavy 100letého jubilea župy Barákovy samozřejmě budou také provázet další akce, jak rázu tělocvičného, tak i kulturního. Není však účelem mého příspěvku je všechny vyjmenovat, a tak se nechme překvapit. Však se o nich včas dozvíme. My se soustředíme na účast všech složek při vystoupeních hlavního dne.

Dne 9.11. se uskutečnil první nácvik nové skladby pro Věrnou gardu právě v naší sokolovně. Účast téměř 50 cvičitelů mužů a žen /skladba je opět koedukovaná/ svědčí o zájmu o župní slet v Brandýsen/L. i v jiných župách. Přejme si tedy na počátku, aby se zájem o nácvik ještě prohloubil, aby se s takovým zájmem setkaly i další skladby a ostatní doprovodné akce.

To, co hýbe naší sokolovnou naleznete v dalším přáspěvku od členky VG ses. Věry Šťastné.

Libeňská sokolovna plná života

Sokol - to není jen pravidelné cvičení v určených hodinách, důležité jsou i další akce, které podporují rozvoj a rozmach sokolské myšlenky, a ty v naší sokolovně nechybějí. V říjnu to byl seminář mladých cvičitelů - a sešlo se jich 55. 55 mladých lidí zapálených pro Sokol a cvičení, to je úspěch, který může vedoucí sestry, náčelnici ČOS Jarinu Žitnou a místonáčelnici Věru Pařízkovou opravdu potěšit. Úspěch této akce byl pak dovršen povídáním o historii, současnosti a poslání sokolské myšlenky, kterým posluchače upoutala sestra Zora Dvořáková, autorka knihy "Miroslav Tyrš - prohry a vítězství". I následná debata o práci, radosti, ale i potížích mladých cvičitelů byla důkazem, že mají Sokol rádi a chtějí svou práci dělat dobře. Přejeme jim hodně úspěchů.

Druhou akcí, konanou v Libni, byl sraz župních vedoucích starších žen, opět vedený členkami náčelnictva ČOS. I tentokrát zaplněná tělocvična potvrdila zájem žen o cvičení. Kvalita vedení a ukázka různých druhů cvičení pak stvrdila úspěch tohoto srazu. A jistě všechny přítomné cvičitelky většinou již "v plném věku" potěšila nakonec slova sestry náčelnice - děkuji vám sestry - máte "fysičku". I pro tento sraz vedení vědělo, koho požádat o přednášku. Tentokrát jí byla sestra dr. Zora Fořtová. Povídání o mezilidských vztazích komentovaly cvičitelky, když po skončení vycházely z naší Filipovy síně, dokonce některé se slzami v očích - "to bylo krásné" - ! Sestry vedoucí, díky!

Třetí akce - tentokrát sokolsko-libeňská se konala v pátek 21. listopadu. V plně obsazené dolní části tělocvičny a i galerie za účasti pozvaných hostů v čele se starostou 8. městské části Prahy, zástupců Barákovy župy i ostatních pražských jednot.

Naše akademie - to byla ukázka skutečné sokolskě všestrannosti. Všechny složky předvedly co umějí, čím jsou naplněny jejich cvičební hodiny. A to je důležité: hoši i dívky nepředváděli naučené "skladbičky", ale ukázali svým maminkám, tatínkům, babičkám i dědečkům, kteří se na ně přišli podívat, co se v Sokole již naučili, co všechno pod vedením svých cvičitelů dokáží. Byla to akademie plná radosti - počínaje velkým počtem cvičícího žactva i dorostu a dospělých, mládím jejich vedoucích a cvičitelů, ale i pěknou ukázkou, že i starší cvičenci mají u nás možnost vyžití. A to nemluvím, jak nás pobavili naši muži svou skladbou "Skoti". Uznání získali i naši gymnasté za ukázku už obtížnějších prvků akrobacie a cvičení na kladině, i když je to náš zatím nejmladší oddíl. Přípravu na jejich vystoupení, /příprava nářadí/ vyplnily naše turist. oddíly a žactvo zpěvem několika tábornických písniček. Další důkaz, že "veselým a jarým ruchem zvučí hnízdo sokolí". Další poděkování patří i našim šermířům, kteří ukázkou "lítých bojů" minulých století potěšili jistě mnoho klukovských srdcí.

Potlesk, který provázel všechna vystoupení i později uznalá slova hostů dokazovaly, že dobrá věc se podařila.

Závěrem bych chtěla a vlastně musím poděkovat všem sestrám z naší Věrné gardy, které ochotně při všech akcích pomáhají zajišťovat "zázemí" - vždyť nejen cvičením živ je člověk - a tak po akademii přišel vhod malý zákusek, doušek kávy a hlavně velice dobře míněný přípitek na zdar příštích akcí.

Obě autorky tohoto příspěvku vás zároveň žádají:

Čtěte vždy pozorně celý obsah našich zpráv a přispějte rovněž svými postřehy. Neříkejte, že nemáte svůj vlastní názor, zcela určitě by byl pro nás zajímavý.

Už předem za něj děkujeme

V říjnu se mladší chlapci z oddílu zúčastnili Memoriálu Františka Smolíka v TJ Sokol Vršovice. V kategorii začátečníků se velmi pěkně umístil Filip Padevět, který dokázal porazit většinu ostatních závodníků, přestože sám cvičil teprve dva měsíce. Dívky se pokusily předvést své umění na přeborech české oblasti ČOS ve sportovní gymnastice 1.11.1997. Jejich síly nestačily na ostatní závodnice, které všechny cvičí již několik let. Přesto bodový odstup od některých družstev byl minimální. O týden později dívky dokázaly předvést velmi pěkně povinné sestavy na přeborech Prahy. Nejenže nezůstaly poslední, ač měly natrénováno o několik let méně než ostatní závodnice, ale dokonce Marcela Boháčová jich sama dokázala 20 porazit v hodnocení jednotlivkyň.

Pro mladší a méně šikovné dívky byl otevřen přípravný oddíl akrobacie, odkud již nejlepší gymnastka přešla do závodního oddílu. Naopak pro starší a pokročilé, kteří se nechtějí věnovat gymnastickému víceboji, působí ve večerních hodinách již 3 týdny oddíl základů akrobatického rock-and rollu. Tam také jednou týdně dochází pomáhat s výukou i jeden z nejlepších párů v České republice, který jinak trénuje v Tyršově domě.

Badmintonová sezóna již začala začátkem října a tak nám nastala příjemná povinnost účasti na turnajích. V letošní sezóně se do celoročního turnaje družstev přihlásilo celkem devět oddílů, což je o dva více než vloni. Turnaj je rozepsán na osm průběžných kol, přičemž každé družstvo sehraje s každým dvě utkání, po osmi zápasech.

V prvním kole se náš oddíl utkal s oddíly BK Hořovice a TBC Sorry Praha. Výsledek obou utkání byl téměř jednoznačný. Výsledné skore 6:2 s oddílem Hořovice bylo pro náš oddíl vynikajícím startem do druhého utkání. Ani zde Sokol Libeň nezaváhal. Výsledek 8:O potvrzuje zejména to, že jsme byli na tato utkání dobře připraveni. Projevila se zde skutečnost, že nám brána naší sokolovny byla otevřena i v době prázdnin, za což tímto děkuji našemu starostovi, bratru Mrklasovi.

Na druhé kolo jsme již museli taktizovat nasazení hráčů, neboť nás čeká soupeř přetěžký - ASTRA ZMZ. Utkání sice dopadlo v náš neprospěch 2:6, ale podařilo se nám uspět v těch disciplínách (mix, dámská čtyřhra), ve kterých jsme ve vítězství více než doufali. Druhým soupeřem v tomto kole nám bylo družstvo LOKO Rakovník. Ačkoliv toto družstvo na letošní sezónu sestoupilo z vyšších soutěží, Sokol Libeň se nenechal zastrašit a zvítězil 5:3. Po těchto dvou kolech si tedy vedeme velice dobře a v celkovém pořadí se pohybujeme okolo třetího místa.

Začátkem nového roku 1998 bychom chtěli v naší sokolovně uspořádat badmintonový turnaj skupiny "D" (hráči, kteří nejsou registrováni - nemají badmint. licenci). Tento turnaj by nejenže rapidně zviditelnil badminton v Libni, ale zejména přivedl i nové juniory do tohoto sportu. Předpokládáme totiž, že bychom začátkem nového školního roku otevřeli i přípravný oddíl pro mladé badmintonisty.

Ale to je zatím hudba budoucnosti. Soustředíme se nyní na to, abychom uspěli v dalších kolech turnaje.

je hodně práce, ale je tam i pěkná, milá pohoda; někdy je tam i velmi rušno. To když přijdou děti malé, takže je přes pult mnohdy ani nevidíme, jen slyšíme jejich šťastné, rozdováděné hlásky. Ty větší se také projevují dost hlasitě. Když si jde jeden žáček vyřídit přihlášku, nebo jen zaplatit příspěvky, přijdou mu nejméně 2 kamarádi radit.

Ale i s dospělými členy nebo s rodiči dětí jsou příjemné a milé chvilky. Z jejich projevu je vidět uspokojení, že jejich děti tu našli mezi sobě rovnými a pod vedením mladých, ale už zkušených cvičitelů hezké prostředí k využití svého volného času. Dokonce prý (výrok některých rodičů) "vybít přebytek své energie a to už i ty nejmenší.

Nás staré sokolky těší další nové přihlášky (jen od 1. září do poloviny listopadu je jich 280. Jsou to hlavně děti a mládež. To mohli posoudit i účastníci tělocvičné akademie, kde se představilo 160 cvičících, převážně mládeže. A to nebyli všichni, kteří chodí do cvičení.

O té akademii podává zprávu náš br.starosta L.Mrklas. My v matrice, kromě krásných zážitků vlastních jsme prožívaly v příštích dnech i spokojené a pochvalné - někdy i nadšené projevy rodičů. "Celý večer se u nás nemluvilo o ničem jiném"... "Kluk byl nadšen, šťastný a my s ním"..."Budeme rádi, když náš Honzík vydrží, nebude se flákat po ulici, dělat lumpárny a dokonce fetovat."

Tak a podobně se svěřují rodiče nám, i jeden druhému. Také tohle jsou ty hezké chvíle, které odmění naši dobrovolnou, obětavou sokolskou práci, bez nároku na jakoukoliv odměnu.

Jen jedno nás občas rozladí. Když nám někdo předloží legitimaci, podle které nemá placené příspěvky - půl, někdy dokonce celý rok a není ochoten dlužný obnos doplatit. Na svoji omluvu uvádí, že necvičila, že marodila (jde většinou o velký oddíl DG).

Je asi naší vinou, že členové nejsou dostatečně informováni že:

1) členem Sokola je ten, kdo má ve své legitimaci vylepené známky za běžné období roku a jen ten má právo cvičit.

2) i ten, kdo cvičit vůbec nechodí (z jakéhokoliv důvodu), byť i jen dočasně a chce se považovat za člena, je povinen platit členské příspěvky pravidelně.

Prosíme proto všechny členy a členky naší jednoty, nežádejte od nás prominutí dlužných příspěvků z důvodu absence ve cvičení. Vždyť v každé organizaci musíte platit i tam, kde se necvičí. A naše členské příspěvky jsou tak nízké, pouhých 6,-Kč (šest) za týden, to je jedna jízda tramvají. Je mi moc líto, že jsem svůj článek musila zakončit tak nepříjemně, ale věřte mi, jsem z toho někdy velice smutná.

Tak raději už končím s upřímným přáním krásně a pokojně prožitých vánočních svátků.

Vaše