(založen 1884, sokolovna postavena 1909)

poslední aktualizace 4.4.2003

Po Sametové revoluci v roce 1989 byla 28.března 1990 obnovena i jednota TJ SOKOL Libeň. Od 1.září 1991 nám byla zpět navrácena restitucí sokolovna ovšem ve velmi špatném stavu. Od této doby probíhají postupně rekonstrukce vnitřních prostor i vnějšího pláště budovy. Největší rekonstrukcí byla v roce 2001 celková obnova fasády naší sokolovny. Ta proběhla díky dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Magistrátu hl.m. Prahy.

Bohužel dodnes se nám nepodařilo získat zpět letní cvičiště, které bylo vybudováno po první světové válce.

V současné době má Sokol-Libeň zhruba 1000 členů, což nás řadí mezi největší sokolské jednoty v Praze. Každý týden se schází k pravidelné činnosti téměř třicet oddílů. Naši členové se kromě pravidelného cvičení aktivně podílejí i na přípravě různých kulturních a sportovních akcí a akcí pořádaných v rámci ČOS. Od roku 1992 je to tradiční Dětský den v libeňském parku za účasti okolo 150-200 dětí; od roku 1993 pořádáme podzimní Tělocvičnou akademii (vždy okolo 150 vystupujících a 200 diváků). Samozřejmostí je Mikulášská nadílka (od roku 1990). Od předjaří 1995 jsme obnovili tradiční sokolskou zábavu Šibřinky a to vždy za účasti 300 až 400 dospělých. K Šibřinkám patří též každoročně maškarní zábava pro děti, kde se vždy objeví okolo 100 masek. Od roku 2000 pořádáme v libeňském parku ,,Běh strmý do Zámeckého vrchu“ – na posledním ročníku (podzim 2002) se ho zúčastnilo celkem 67 běžců.

Rodiče a děti

V sokolovně v Libni mají své místo i ti téměř nejmenší. Do cvičení rodičů a dětí chodí děti již od dvou let. Cvičitelce Anně Kavinové, která se celý život věnuje tomuto cvičení, prošlo rukama snad několik generací cvičenců. Už od obnovení Sokola se tady ozývají národní písničky, kterými svá cvičení doprovází. Dovede přimět maminky, tatínky někdy dokonce i babičky, aby se rozhýbali spolu s dětmi. Rodiče jsou vlastně pro své děti cvičitelé a pod vedením Aničky formou her učí své ratolesti ovládat lépe svá tělíčka, získávat rytmus, zvládnout orientaci ve velkém prostoru tělocvičny a poznávat různá nářadí a náčiní. Místo na žíněnce se v bezpečném klíně svého rodiče dají provádět kotouly a další základní akrobatické prvky.

Cvičení navštěvuje v průměru asi dvanáct párů a od roku 1999 se pravidelně účastní závodů v Míčovém trojboji. V disciplínách hod a kop na branku a hod do koše děti mohou poměřit svoje schopnosti s jinými. V loňském roce se zapojili do soutěže i rodiče a závodili s velkým zápalem spolu s dětmi. Další možností poměřit své síly jsou závody v atletice, kterých se také naši nejmenší zúčastňují. Děti v doprovodu rodičů také navštěvují akce pořádané naší jednotou – Dětský den, Šibřinky, závodí v běhu strmém a vystoupily na všech akademiích.

Vyvrcholením naší práce jsou Sokolské slety. XII. sletu na Strahově v r. 1994 se zúčastnilo šest párů z Libně a v r. 2000 na sletu XIII. to byly čtyři páry.

Děti ve věku čtyři až šesti let mají možnost navštěvovat cvičení předškolních dětí. Probíhá ve stejné době jako cvičení rodičů a dětí. Je to dobrá volba, neboť nejedna maminka odevzdá starší dítě do předškoláků a sama se zapojí do cvičení s mladším. Během posledních deseti let se ve vedení oddílu vystřídalo několik cvičitelek. Do roku 1998 ho vedla Ivana Mrklasová, pak Sabina Hašová-Pejsarová a od roku 2000 Iva Duchačová.

V současné době je v oddíle zapsáno 50 dětí, ale průměrná účast ve cvičení je okolo 15 až 20 dětí. Náplň cvičební hodiny je velice rozmanitá: rozběhání formou závodů, honiček a her, pak protažení v krátké rozcvičce, cvičení na nářadí, gymnastická nebo atletická průprava, práce s míčem a na závěr zase hry a různé říkanky doplněné pohybem a opět protažení.

Nejšikovnější děti se pravidelně účastní závodů v gymnastice, atletice a míčovém trojboji – s velkými úspěchy. Každoročně pořádaná akademie je další příležitostí ukázat, co se děti naučily. V roce 2002 - 10. března se předškolní děti zúčastnily slavnostní akademie se skladbou „Medvědi“. Zacvičily opravdu ukázkově a odměnou jim bylo pozvání na Sletové dny v Brandýse n/L. v květnu téhož roku. Spolu s libeňskými žáky skvěle reprezentovali naši jednotu. Jako rodiče a děti se i předškoláci zúčastňují všech akcí pořádaných jednotou. Velkou pomocí pro cvičitelku jsou rodiče, kteří ač nemusí, se převléknou a jsou ochotni přiložit ruku při přípravě těžkého nářadí, nebo ohlídat děti u jednoduchého cvičení, např. házení míčů. Jen tak lze udělat pro děti hodinu pestrou a zábavnou – i při jejich velkém počtu.

Mladší a starší žáci, dorost, muži

Žáci a dorostenci patří v současnosti k nejvíce aktivním složkám v naší jednotě, za což vděčí hlavně br. Františku Kodlovi, který si v době před rokem 1989 vychoval své následovníky. Například Zdeněk Lauschmann se stal po roce 1989 našim prvním náčelníkem od obnovení Sokola a vychoval si též své následovníky, kteří působí v jednotě dodnes jako cvičitelé.

Žáci se každoročně zúčastňují gymnastických, atletických a plaveckých závodů pražských žup, v nichž nezřídka obsazují přední místa. V roce 2002 se dva starší žáci probojovali až na závod Praha-Brno-Bratislava. Rok po té se naši čtyři mladší žáci a jeden starší žák zúčastnili přeboru sokolské všestrannosti ČOS jako reprezentanti sokolské župy Jana Podlipného.

Ale nejenom závody žijí naši žáci. Kromě pravidelného cvičení probíhají při cvičení celoročně soutěže ,,O nejvěrnější docházku’’ , v letních atletických disciplínách a v tělocvičně (šplh, silák, různé víceboje, švihák...). Kromě cvičení na nářadí hrají různé míčové (košíková, kopaná, odbíjená, florbal, házená …), nemíčové i úpolové hry (např. závody družstev, ragby …).

A aby se klukům nezkrátily žíly, pomáhají s přípravou všech akcí, které se v našem Sokole i okolí konají. Několikrát do roka též zvelebujeme okolí naší sokolovny (zahrada, doskočiště).

O cvičení žáků a dorostenců se nyní stará 11 cvičitelů (věkový průměr 23 let ! ) a zhruba jednou za dva roky vyšleme na školení cvičitelů nadějné dorostence. Někteří naši cvičitelé jsou též členy náčelnictev župy i ČOS.

Muži se pravidelně schází ve třech oddílech jsou to: sálová kopaná, ping pong a kondiční cvičení.

Samozřejmostí je účast žáků, dorostu i mužů na župních (Admira 1994, Plzeň 1995, Brandýs 1998 a 2002) i všesokolských sletech (1994 – 36 žáků + 15 mužů, 2000 – 41 žáků + 19 mužů).

Mladší a starší žákyně

Dvakrát týdně patří sokolovna i děvčatům. Při vedení hodin se střídají Sabina Pejsarová, Anna Feřtová a v posledním roce i Iva Duchačová. Žákyně si při cvičení rozvíjejí své dovednosti v sokolské všestrannosti. V poslední době, k naší velké radosti, opět narůstá jejich počet i účast na závodech. Zástupkyně mladších i starších žákyň již zabodovaly v župním přeboru v atletice a v závodu v plavání. Nyní je naším cílem věnovat se gymnastické průpravě a zvládnout i závodní sestavy.

Velkým problémem je nedostatek zkušených cvičitelek, se kterým se naše jednota potýká od roku 1989, kdy bohužel odešla z obnovené jednoty díky svému přesvědčení většina cvičitelek (spolu i s většinou cvičenek). S pomocí přišli od podzimu roku 2001 i cvičitelé žáků, kteří začali pravidelně cvičit starší žákyně v pondělních hodinách. Jako novinku jsme zavedli cvičební hodinu her, která následuje po klasické hodině v pondělí. Starší žákyně mají čas si zadovádět při různých hrách a závodech, někdy se svádí tvrdé boje o výhru. Velkou pozornost věnujeme průpravě na florbal a založení oddílu florbalu žákyň. Zatím ovšem hrajeme pouze mezi sebou –v Praze se zatím nenašlo žádné jiné družstvo žákyň, se kterým by šlo sehrát zápas. A děvčata tato hra baví.

Na začátku roku 2003 založila cvičitelka Iva Duchačová nový oddíl žen. Jde o cvičení na hudbu – začínáme 15 – 20 minut aerobikem na rozehřátí a pak následuje posilování k formování postavy. Nakonec se protáhneme a uvolníme celé tělo. Nová hodina se rychle zaběhla, nyní ji pravidelně navštěvuje 18 až 20 cvičenek ve věku 20 – 45 let. Výbor Sokola poskytl finance na nákup nových podložek a do budoucna plánujeme cvičení zpestřit novým náčiním – overbally.

Činnost Věrné gardy je samozřejmou činností libeňského Sokola, a ač věkem starší členové, činností patří k nejaktivnějším. Jako pokračovatelé sokolské práce bratra Františka Kodla se snažíme skloubit činnost VG s činností vzdělavatelskou a tak jí dát náplň nejen tělocvičnou, ale i výchovnou.

Členky VG cvičí pravidelně dvakrát týdně v odpoledních hodinách a jejich počet stále roste (dnešní průměr 29-30 cvičenek). Po cvičení se pak scházíme ve sborovně sokolovny na ,,debatní hodinku’’.

Každou druhou a čtvrtou středu v měsíci pořádáme buď vycházky za pražskými zajímavostmi, na výstavy apod., nebo uspořádáme ve Filipově síni besedy s rozmanitou náplní, většinou kulturní či hudební, promítání videokazet apod. O všech těchto akcích vedeme svou kroniku.

Pravidelně se zúčastňujeme sokolských akcí, pořádaných župou nebo jinými sokolskými jednotami nebo i ČOS, ČSPB apod. Býváme pravidelnými účastníky pražských jarních a podzimních sokolských setkání, celostátních oslav a vzpomínkových akcí. Cvičili jsme na obou Všesokolských sletech, na obou sokolských gymnaestrádách, na župním sletu i Sokolském dni v Brandýse n/L, na obou župních sletech v Liberci, na Sokolském sletu v Košicích a letos – po přeorganizování pražských žup – jsme se zúčastnili prvního společného župního výletu žup Barákovy a Jana Podlipného do Ondřejova.

Pro naše děti jsme připravili 2 zpěvníčky, první k sletu 2000, druhý rok potom.

Turistika a pobyt v přírodě

Nedílnou součástí činnosti oddílů všestrannosti je turistika a pobyt v přírodě. V Libni má dlouhou a hezkou tradici a po znovuobnovení Sokola se ještě více rozvinul.

Pro nejmladší žactvo máme turistický oddíl Káňata, pro starší turistický oddíl Jilm a Studánka, dospělé zájemce ráda přijme mezi sebe Věrná garda.

Od podzimu 1990 se pravidelně zúčastňujeme soutěže ČOS ,,Sokolské dny v přírodě'', ve které se hodnotí počet dní prožitých v přírodě na vycházkách, výpravách a táborech jednotlivých oddílů. Kromě toho pořádáme 2x do roka celojednotový výlet. Za tuto dobu jich bylo celkem 26. Díky činnosti turistických oddílů, Věrné gardy a členstva se jsme se ve výše uvedené celorepublikové soutěži umístily již 6x na druhém místě, jednou jsme byli třetí a v roce 1994, 1998, 1999 a 2001 jsme dokonce dobyli vítězství - vždy mezi více než 100 zúčastněnými jednotami.

Turistický oddíl starších žáků, který 2.2.2002 oslavil slavnostní sešlostí za účasti 52 bývalých členů 20 let své činnosti, nabízí program zaměřený na turistiku a pobyt v přírodě (vybíráme z mnoha zdrojů inspirace - E.T.Seton, J.Foglar, Skaut, Sokol), na výchovu ke kamarádství, spolehlivosti a soběstačnosti. Učíme nebát se práce. Sbíráme šípky, bezinky, papír, několikrát do roka chodíme brigádničit do chráněných území, samozřejmostí jsou brigády v sokolovně i jejím okolí.

Schůzky se konají ve vlastní klubovně v libeňské sokolovně, probíhá měsíční bodování (účast, měsíčniny, Vševěd, Všeuměl, hry, docházka Sokol, dobrovolná práce pro oddíl, školní prospěch, písničky, uzlování, topografie, signalizace, poznávání přírody, ... ).

Pravidelně jednou za tři týdny se pořádá výprava: v zimě jednodenní spojená s nedělní odpolední akcí v Praze, jinak dvoudenní za zejména přírodními zajímavostmi, na zříceniny, do pěkných měst a vůbec všude tam, kde je hezky ... a to je v Čechách naštěstí skoro všude, 2x za rok výprava na kolech, 1x za rok lodě. Pravidelně se konají též oddílové přebory v uzlování, signalizaci a v tábornickém desetiboji.

V létě čeká na členy třítýdenní tábor – účastní se 18 kluků a 5 vedoucích - všichni se dobře známe z celoroční ( i víceleté ) činnosti. Je to tábor „ na zelené louce „ - posekáme louku, pokácíme a opracujeme kulatinu na táborové stavby, vykopeme sklípek, upravíme si studánku, postaví se 3 indiánská tee-pee (vlastní výroba z peněz za brigády), 12 podsadových stanů, stožár, brána, zásobovací stan, kuchyň s jídelnou, slavnostní ohniště s totemem a další drobnosti - a pak už je tu ten vytoužený tábor - nákupy, vaření, dělání palivového dřeva, vožení pitné vody, noční hlídky, mytí nádobí a další nutné práce. Ale když je vše hotovo, můžeme se věnovat i zábavě - lovení bobříků, celotáborové hře, koupání v rybníce, zápasům, výrobě luků, hrám, výpravám, táborákům s kytarou, ...

Vzpomínat by mohlo 159 členů, kteří zatím oddílem prošli - a s řadou z nich se vídáme dodnes několikrát do roka - na Vánoční nadílce, při tradiční oddílové hře Vyzvědači nebo třeba při stavbě tábora, kam přijedou pomoci.

Za těch 21 let jsme měli – a to bez jediné vynechávky !! - více než 800 schůzek, 400 výprav a 21 táborů. O všem se lze přesvědčit v táborových kronikách i v kronikách z jednotlivých období činnosti oddílu.

V roce 2002 se naše trojice probojovala do celostátního finále Zálesáckého Závodu Zdatnosti a obsadila mezi 25 soupeři 9. místo. A v roce 2003 jsme jako vůbec první pražská jednota dobyli v uvedené soutěži vítězství mezi 24 soupeři.

KÁŇATA

Jednoho zářijového dne roku 1990 se Zdeněk Lauschmann, tehdejší vedoucí turistického oddílu Jilm a náčelník naší jednoty, vydal do Gymnázia u Libeňského zámku ,,na lov nových duší’’. Z jeho slov vyplynulo, že se jedná o oddíl opravdu vyjímečný a proto se dvě duše opravdu hned na příští schůzku dostavily. Ke Zdeňkovu úžasu však tyto duše byly dívky. A protože Zdeněk nastrčený prstík jen tak nepouští, ale naopak než se člověk naděje, je držen za celou ruku, vymyslel řešení opravdu Šalamounské: založil "odnož Jilmu" - turistický oddíl mladšího žactva Káňata. Simona a Jolana byly pověřeny jeho vedením a jelikož z toho byly trochu nesvé, začaly přemýšlet s kým by oddíl ještě vedly. Až si Simona vzpoměla na svou spolužačku ze ZŠ - Sabinu. Přidala se ještě Štěpánka a... vedení bylo kompletní.

Zpočátku Káňata jezdila pouze na výpravy a to pod ochrannými křídly Jilmáků (nám, "vedoucím" bylo teprve 16 let), s vlastním programem a trasou, ale společným vlakem a poledním místem srazu. V létě už byl i káněcí tábor, opět s Jilmem, na loučkách blízko sebe, společnou kuchyní, "dozorem"...

Následující školní rok začaly první pravidelné schůzky v klubovně Jilmu v libeňské sokolovně, ovšem s často nízkým počtem členů. Na letní tábor se nás ale vždy sešlo dost a později jsme začali jezdit i v jiném termínu než Jilmáci, ovšem stále za jejich výrazné podpory. Roman nám vařil, Radek dělal staršího vedoucího. Jak šel čas, začalo být pravidelných členů víc a víc. Simona, Jolana i Štěpka postupně odpadly, přišli však noví vedoucí: Tomáš, Aleš, Pierre, Žabák, Jarej, Jolana, Dana, Drb, Kačka, Ája, Barami, Bára, Jana. Při schůzkách jsme hráli hry, šifrovali, uzlovali, zpívali, vyráběli, dováděli, při výpravách prováděli snad vše, co k sokolskému pobytu v přírodě patří, projeli okolí Prahy blízké i vzdálenější, občas pomohli při brigádě, přípravě programu pro nejrůznější sokolské akce a tak to je až dosud.

STUDÁNKA

Oddíl žactva přešel do libeňského Sokola v roce 1991 ze ZŠ na Balabence. Oddíl je určen pro chlapce a děvčata od prvních do devátých tříd a je rozdělen na několik samostatných družin. Družiny se scházejí v libeňské sokolovně, kde v týdnu hrají různé hry, plní bobříky, zkouší zálesácké dovednosti. Každá družina chodí plavat, bruslit a hlavně jezdí na jednodenní i vícedenní výlety do přírody. Jednou do roka pořádá velkou výpravu na lodích a také na kolech. Turistický oddíl Studánka každoročně pořádá letní tábor v Lešeticích u Příbrami a v zimě lyžařský týden na horách.

Sporty

TJ Sokol Praha – Libeň je spíše zaměřený na sokolskou všestrannost. Ovšem najdou se zde i oddíly sportovní. Registrovanými sportovními jsou badminton a basketbal. Pod všestrannost spadají ještě další sporty, jsou to rekreační volejbal, pingpong, sálová kopaná a historický šerm.

Od jara 1999 má náš Sokol vlastní internetové stránky, které informují návštěvníka o činnosti jednotlivých oddílů, o pořádaných akcích, dále obsahují kompletní historii a množství fotografií z činnosti. Pokud tedy máte zájem o bližší informace o naší jednotě neváhejte a navštivte:

http://www.sokol-liben.cz

Za TJ Sokol Praha – Libeň

náčelnictvo, vzdělavatelské a cvičitelské sbory a vedoucí jednotlivých oddílů.