T.J. SOKOL Praha - Libeň

8. část historie Sokola v Praze - Libni

Před každým sletem byl značný příliv členstva i mládeže. Rok 1947 byl v tomto směru mimořádný a tak vzrostla členská základna ČOS na jeden milion a v Sokole Libeň na 4201 duší. Žactvo, dorost i členstvo nacvičovali sletové skladby ve dvou až třech oddílech - tolik jich bylo.

XI. všesokolský slet - 1948, Strahov

Deset let nechal na sebe čekat, zatímco předchozí slety se konaly vždy po šesti letech. Slet začínal už v roce 1946 ohňovým poselstvím které se šířilo pochodněmi z Tyršova domu přes velikou hranici na Strahově do sokolských jednot v celé republice. Návrat byl štafetovým během z pohraničních měst do Tyršova domu, kam dorazili 27. října 1947 poslední (z 80 000 běžců na jedenácti tratích. Bylo to v předvečer zahájení VIII. valného sjezdu ČOS.

Zimní sletové hry členstva se konaly ve Vysokých Tatrách a zimní hry dorostu v Rokytnici n. Jiz. V té době probíhala v Praze vládní krize, která vyústila v demisi vlády a vítězství komunistů (25.únor 1948). Ti si vytvořili tzv. akční výbory v podnicích, v organizacích a také v ČOS i v sokolských jednotách a začala "očista" - výměna nepohodlných vedoucích. V ústředí ČOS byl vyměněn starosta br. Hřebík, náčelník br. Kavalír a řada činovníků. Za svoji náčelnicí Marii Provazníkovou se postavily ženy tak tvrdě, že prohlásily, že slet bez ní nebude.

M. Provazníková, náčelnice ČOS o té době říká: "Nadšení pohaslo po únorovém puči a ještě více po abdikaci prezidenta Beneše. Má ještě smysl dělat slet? Stačilo pár dní nové vlády, aby bylo jasno, že nastává konec Sokola... a přece jsme se rozhodli slet dokončit už proto, aby nebyly zmařeny všechny oběti a úsilí již vynaložené a abychom se ještě sešli, byl jen pro rozloučení. A aby nám a zejména mládeži zůstala na Sokol vzpomínka co nejkrásnější."

Slet se tedy konal. Byl největším (585 000 cvičících) a nejkrásnějším ze všech sletů. Kromě hlavních programů na ploše stadiónu se konaly nejrůznější závody a soutěže na hřištích a v tělocvičnách atd. Např. závody nářaďové, lehkoatletické, plavecké a vodácké, v šermu, v lukostřelbě, ve střelbě z malorážek, branné závody a závod Zborovský aj: konaly se soutěže ve hrách {házená, košíková, odbíjená), též v pochodovém zpěvu a v recitacích (dorost) aj. Některých závodů se zúčastnili i libeňští závodníci.

Žactvo z Libně vystupovalo ve skladbách "Naše hračky", "Sokolské děti" i v prostných staršího žactva: Jaké byly starosti cvičitelů a cvičitelek jen dopravit na Strahov na 350 žáků a přes 500 žákyň, tam se o ně starat a v pořádku je zase přivést domů. A kolik času a trpělivosti si vyžádal vlastní nácvik?

Dorostenecká prostná nacvičil br. Ladislav Mrklas. Naši cvičili ve všech hlavních sletových dnech: Působivá prostná byla přijata obecenstvem s velikým nadšením, zejména když si jednu část melodie hvízdali. Dále překvapili diváky sletovou novinkou "Cvičební hodina v přírodě". Postavili v několika minutách 1044 stanů - jehlanů do knihových oblouků a v těchto stanových táborech předváděli obvyklý tábornický výcvik. V obou těchto sletových číslech a ještě ve cvičení s plnými míči vystoupilo asi 180 libeňských dorostenců.

Dorostenky cvičily ve skladbách manželů Matějovcových "Bílé kroužky" a třikrát zaplnily celé cvičiště, pokaždé jiné další cvičenky. Druhou skladbou dorostenek byla "taneční prostná na národní písně". V úborech navržených Karlem Svolinským tančilo 4620 dívek a od prvních taktů jim patřilo celičké hlediště. 230 libeňských dorostenek cvičilo v obou těchto skladbách a připravovala je sestra Blanka Holá.

Ženy jako vždy byly zlatým hřebem sletu, ať to bylo ve skladbě "Harmonie pohybu", nebo třicetitisícovém "Sletovém reji"; či v cvičení nejvyspělejších cvičenek s kužely. Tyto cvičenky ve čtvrtém hlavním dnu nastupovaly v dešti a již promoklé ze seřadiště. Na rozblácené ploše stadiónu těžko hledaly značky a jejich postavy se zrcadlily v kalužích. Za tuto odvahu a kázeň byly odměněny takovým potleskem a ovacemi, že opakovaly celé cvičení ještě jednou. A bylo to v dějinách sletů poprvé, kdy celá skladba byla se souhlasem cvičenek opakována. Bylo to slzavé a nejsmutnější rozloučení žen se sletištěm na dlouhých 46 let. Z Libně přivedla na Strahov 385 žen náčelnice Běda Prokešová.

Muži zahajovali všechny hlavní sletové dny. Nastupovali za Sukova slavnostního pochodu "V nový život". Prostná Františka Meduny nazvaná "Věrni zůstaneme" byla věnována památce sokolských mučedníků z let 1939 - 1945. Krásné verše Roberta Konečného recitoval Ladislav Boháč. V závěru při odchodu zpívali muži refrén písně:

Bílá je čest a rudá věrnost k smrti!

Modrý klín víry vztek nepřátel zdrtí!

Vítězná vlajko, květe slávy, štěstí,

v míru i bouři chceme tě věrně nésti !

Zvláštním vystoupením mužů byla "Sokolská všestrannost". Bylo to současné cvičení na 64 koních na šíř a 32 bradlech. Ve druhém a čtvrtém hlavním dnu byla zvláštním vystoupením "Sokolská brannost" - předvojenská příprava v Sokole. Z Libně cvičilo na XI. sletu 172 mužů vedených náčelníkem Jaroslavem Jirákem. Libeňská Věrná garda cvičila ve skladbě pro starší muže "Trojice s dlouhou tyčí".

Sletový průvod členstva prošel Prahou ve IV. hlavním dnu dopoledne. tj. 6.července 1948. Zúčastnilo se ho 75 000 mužů a žen v krojích, 9000 hostů a přes 900 krojovaných jezdců na koních. Byl to tedy dosud největší průvod. Procházel Václavským náměstím a končil na Staroměstském náměstí, kde na tribuně seděl už nový prezident Gottwald a jeho nová vláda i zahraniční delegace. Zatímco po celou cestu průvodu zněl jásot pochodujích i obecenstva v ulicích a ještě v Pařížské ulici bylo slyšet volání "Ať žije prezident Beneš!", kolem tribuny šli krojovaní mlčky, se skloněnou hlavou nebo odvráceným pohledem. Tak projevil Sokol nesouhlas s novým násilně zavedeným režimem. Řada sokolů byla ještě ten den zatčena a důsledky se projevily řáděním akčních výborů v sokolských jednotách. Vyloučeno bylo na 11 000 členů. V Libni to bylo 63 členů, především činovníků a cvičitelů.Byl to starosta jednoty br. Štross, náčelník Jaroslav Jirák, vzdělavatelka Helena Andrlová a řada jiných.

Po skončení slavnostních sletových dnů měly být na Strahově "Sletové dožínky". V první části se měly objevit ve zkratce jednotlivé skladby, ve druhé části pak opravdové národopisné dožínky, při kterých měl být hospodáři - panu prezidentovi - předán věnec z klasů. V autorském kolektivu byla řada vynikajících umělců, režisérů, hudebních skladatelů aj. Dobové události to všechno nějak poznamenaly, do našich pamětí se nijak nezapsaly. Poslední, tj. šestý den, byl věnován čsl. armádě. Prostná cvičení vojáků a ukázky bojového výcviku i seskoky padákem ukončily nezapomenutelný XI. slet.

(c) 1999-2015 T.J. Sokol Libeň, Zenklova 37, Praha 8, kontaktujte nás