11. část historie Sokola v Praze - Libně
"Pražské jaro 1968" nám otevřelo cestu do naší sokolovny, kam jsme plných 20 let nevkročili. Jednání s držiteli sokolovny - s výborem TJ Meteor Praha i s odborem ZTV (Základní tělesná výchova) byla obtížná a zdlouhavá, takže teprve 21.listopadu 1968 mohlo členstvo začít cvičit v sokolovně. Náčelník ZTV ing.Václav Ďoubal přivítal naše muže a náčelnice ZTV Miloslava Štěpánková naše ženy - sokolky. Jedněm ani druhým se to moc nelíbilo - každý ale musel něco ze svého slevit.
Ustavující schůze nového odboru Sokol se konala 3. února 1969 a byl zvolen výbor v tomto složení:
předseda: Josef Kříž (1926)
místopředseda: ing. Jiří Polanecký (1934)
náčelník : ing. Václav Ďoubal (1933)
místonáčelník: František Kodl (1911)
jednatel: Josef Rusý (1922)
vzdělavatel: Miroslav Hokův (1929)
metodik: dr. Jiří Štěpnička (1924)
náčelnice: Věra Decastellová (1919)
hospodář: Otakar Kačer (1915)
zdravotník: MUDr. Alena Nevařilová (1925)
soutěže: Otakar Zima (1936)
tělových. vystoupení: Jindřich Vondrášek (1935)
Bez funkce:
Miroslav Tůma (1921)
Jiří Pospíchal (1935)
Alena Vávrů (1934)
Z původního výboru ZTV zůstali: Polanecký, Ďoubal, Vondrášek a Zima.
První členská beseda 7. března 1969 byla věnována prvnímu prezidentovi T.G.Masarykovi a již 19. března zahájil metodik dr.Jiří Štěpnička třicetihodinový kurs pro cvičitele. Také již v březnu byly pořízeny jmenné seznamy členstva původního (ZTV) i přistoupivšího /ČOS/. Vykazují 124 mužů a 321 žen, tedy celkem 445 dospělých. Příchodem 270 sokolů vzrostl počet členstva odboru Sokol o 61% a dále rostl. TJ Meteor Praha udává k 30.6.1970 celkem 1995 členů ve 12 oddílech a v tom byl nejpočetnější Sokol 955 členů, t.j. 47,9%.
Přesto že byl příliv členů veliký, ve cvičení se to neprojevilo. Celoroční průměr ve cvičení mužů byl jen 12.9, u žen 37.75, žáci i žákyně průměr 25. Rozdělení cvičebních dnů nebylo dobré. Muži cvičili v PO a ČT, žáci ÚT a PÁ, cvičitelé žáků tedy nechodili do cvičení mužů (4 dny v týdnu). Velmi pozdní začátek cvičení mužů od 20,30 hod. (po cvičení žen - 19,00 - 20,30) byl asi hlavní příčinou malé návštěvnosti. Hlavní výbor Meteoru, vzal mužům hodiny ve velkém sále, určil jim cvičení jen v lodích, později v Srncově sále. Tam pro nedostatek nářadí se cvičení zvrhlo jen na fotbálek.
Velmi dobře si vedli cvičitelé žáků. Na městský přebor ve sportovní gymnastice 9.4.1970 na Zlíchově připravoval žáky cvičitel Václav Kilián. Družstvo mladších žáků obsadilo 1.místo (z 9 družstev) a v jednotlivcích získal 1.místo Aleš Krotil, 2.místo Václav Pernecký.
Mnoho dalších dobrých akcí vykazoval výbor odboru Sokol v "Analýze činnosti 1968-1970", která má 8 stran a kterou si vyžádal hlavní výbor Meteoru. Na mimořádné společné schůzi obou výborů 7.12.1970 se snažil výbor Sokola obhájit svoji činnost, ale marně. Vše bylo předem rozhodnuto, analýza nebyla k ničemu. Předseda hl.výboru dr. M. Hájek prosadil "zastavení činnosti výboru Sokola s okamžitou platností" a vyzval k opuštění místnosti.
Bezpráví, hrubost a ponižování byly ještě znásobeny článkem "Rozlet libeňských sokolů" v Rudém právu z 29. a 30.12. 1970. Redaktorka M. Hojerová v něm, na základě informací předsedy dr. M. Hájka, očernila výbor Sokola jak nejlépe dovedla. Nejhůř byl napaden předseda Josef Kříž a náčelnice Věra Decastellová. Výbor Sokola protestoval. Poslal doporučené dopisy hlavnímu výboru TJ Meteor, žádal revizní komisi Meteoru o přešetření /od ní dostal po urgenci za 6 týdnů neurčitou odpověď, dále žádal o pomoc Městský výbor Sokola, stěžoval si i na OV KSČ. Naši osmistránkovou "Analýzu činnosti" snad nikdo ani nečetl, natož aby porovnával úspěchy Sokola s nedostatky, k nimž se výbor přiznával. Zkrátka : doba již Sokolu nepřála.
V roce 1971 odbor Sokol jen živořil pod vedením předsedy Josefa Blumensteina a náčelníka Jindřicha Majera (oba KSČ). Náčelnici odbor celý rok neměl, až teprve 11.října potvrdil hl. výbor do funkce Věru Haufovou. Na výroční schůzi 16.12.1971, svolanou předsedou Blumensteinem, se sešlo 44 členů, ale hl. výbor nedovolil její konání, že nebyla dostatečně připravena. Konala se tedy až 20. ledna 1972 za účasti 59 členů. Byl zvolen nový výbor odboru Sokol, který s malými změnami řídil činnost až do roku 1989. Zvoleni byli: předseda prof. dr.Miroslav Hauf místopředsedou Marie Kodlová, náčelníkem Jindřich Majer, místonáčelníkem František Kodl, náčelnící Věra Haufová, místonáčelnicí Alena Vávrů (naše pobočka ve škole na Invalidovně), zapisovatelkou Miluška Rusá, hospodářem Ludvík Holý a pro styk s necvičícím členstvem Jarmila Šandová (Procházková).
Tento výbor přinesl mnoho nového a dobrého do tělocvičné činnosti odboru Sokol. Tak již v roce 1972 zavedl novinku: cvičení rodičů a dětí (R+D) podle prof. Jany Berdychové. Byli jsme mezi prvními v Praze. V tomtéž roce jsme pro naše cvičitele uskutečnili 11 lekcí cvičení na trampolíně. Vedl Luboš Novotný, účast 12 mužů i žen. Koncem roku odbor podal přihlášku o titul "Vzorný kolektiv".
Věrná garda, oddíl necvičícího členstva, začínala svoji činnost také již v roce 1972. První beseda se konala ve Filipově síni 22. března, účast 36. Na příští besedě (26.4.72) promítal své barevné diapozitivy z Paříže předseda dr. Hauf. 45 účastníků si vyslechlo i nové franc. šansony. Třetí beseda nazvaná "Zemi milované" byla věnována památce K.H.Máchy. Dr. Mírek Vaněk v roce 1973 hovořil o Olympiádě v Mnichově, koncem roku dr. Fr. Bulánek vzpomínal na starou Libeň. U kolébky těchto besed stál František Kodl, později Adolf Peťule. V roce 1974 připravovali oba společně cyklus pěti besed,
zaměřených na 90. výročí založení Sokola v Libni (1884). Vybírali v archivu fotografie, šibřinkové pozvánky, kresby v Památníku cvičitelského sboru a obrázky ze sletových památníků a z těch pořídili ofotografováním černobílé diafilmy a ty na besedách r. 1974 promítali a komentovali. Tak získali trvalý kádr našich starších členů - pamětníků a dali pevný základ nynější "Věrné gardě", o níž se ví nejen v Praze, ale v celé republice, že je nejčilejší a doopravdy sokolskou. Od roku 1975 je vedena "podpisová kniha" na besedách a je tedy přesná evidence o počtech účastníků. Za 22 roků činnosti je průměrná návštěva 45 osob. Máme i kroniku Věrné gardy, i samostatnou "Obrazovou kroniku". Jsou v nich zachyceny kulturně poznávací vycházky, výlety do přírody i autobusové zájezdy.